Se stresem se setkáváme ve svém životě neustále.
Prakticky od narození jsme vystavováni pro nás nepříjemným situacím. A ty vyvolávají stres.
Ať už ve škole před nějakou písemkou, zkouškami. Ale třeba i v osobním životě, nebo při práci.
Zkrátka pokaždé, když jsme nuceni vystoupit za naší komfortní zóny.
Jednorázový chvilkový stres nemá na naše zdraví zásadní vliv. Dokonce je potřebný, protože nám pomůže zvládnout nastalou situaci.
Dlouhodobý stres už ale pro naše zdravý dobrý není. A stává se příčinou mnoha zdravotních problémů.
Pokud se tedy chcete ve zdraví dožít vysokého věku, je potřeba se naučit se stresem pracovat.
Stres je obraná reakce organismu
Stres je automatická reakce našeho organismu na nějaké události, které nastanou.
Tyto stresové reakce nám pomáhají „přežít“. To znamená zvládnout nějakou náročnou nebo dokonce nebezpečnou situaci.
V dávných dobách pomáhal našim předchůdcům opravdu a doslova přežít. Když lovili, nebo se museli bránit útokům jiných kmenů.
Dneska už nemusíme lovit mamuty, pro jídlo si zajdeme do obchodu 🙂
Jsme nuceni ze své komfortní zóny vystupovat v běžném životě. Ve škole, v zaměstnání, v rodině.
Krátkodobý stres se nazývá eustres. A je pro nás důležitý a pozitivní. Pomáhá nám totiž zvýšit náš výkon. Díky němu situaci zvládneme. A poučíme se z ní pro příště.
Typickým příkladem je návštěva lékaře. To nemá asi nikdo rád. Já osobně vždycky trpím, když mám jít k zubaři. Přesto že už vím, že to zvládnu a není to nic hrozného, stejně jsem z toho nervózní a ve stresu. A během těch několika minut v čekárně se dokážu pěkně vystresovat.
Dlouhodobý stres se označuje jako distres. Ten je pro naše zdraví naopak škodlivý. Ovlivňuje naší imunitu a zdraví obecně. A pokud žijete neustále ve stresu, doslova si tím zkracujete život.
Dnešní doba je bohužel strašně rychlá a uspěchaná. Dlouhé hodiny strávené v práci, často do večerních hodin. Pak další kolotoč okolo domácnosti, rodiny, dětí, jejich školy, kroužků a k tomu ještě například starost o své nemocné rodiče. To všechno lze vydržet jen krátce a vybírá si to na člověku obrovskou daň.
Absence volného času, odpočinku, spánku.
Co se děje s tělem, když je ve stresu
Když je naše tělo ve stresu, tělo automaticky spouští obranné fyziologické reakce, které nás mají „zachránit“.
Zvýší se srdeční frekvence, krev se přesouvá do svalů, zrychlí se nám dech a rozšíří zorničky v očích. Za tyto změny jsou odpovědné hormony. Konkrétně adrenalin a kortizol.
Naše tělo se připravuje na „boj“ nebo „útěk“.
Kortizol, také označovaný jako stresový hormon, způsobuje při stresu metabolické změny. Tělo totiž potřebuje dostatek energie na boj, takže kortizol přeměňuje bílkoviny na energii, tlumí činnost jater. A díky tomu má tělo dostatek energie pro boj nebo útěk.
Návštěva zubaře skončila, volně pobíhající rotvajler už je na vodítku, tchýně odjela 🙂 a my se můžeme uklidnit.
Tělo se zklidní a vrátí se do normálního režimu.
Pokud tomu tak je a akutnímu stresu se nevystavujete každý den, je to v pohodě a nezanechá to na Vašem zdraví žádnou škodu.
Každodenní a opakovaný stres ale negativně působí na naše zdraví.
Činnost kortizolu totiž doznívá o něco déle, než je akutní stresová reakce.
A pokud jste ve stresu prakticky neustále, tak se to děje pořád.
A to už se musí někde projevit.
Vliv chronického stresu na zdraví
Stres má vliv na naši imunitu.
Vyplavený adrenalin při akutní fázi stresu naši imunitu podporuje. Do krve se totiž vyplavují NK lymfocity, zjednodušeně přírodní zabijáci. A ti zabíjejí buňky, které jsou nakažené nějakým virem.
To ale trvá jen několik vteřin. Respektive imunita se zvyšuje jen několik vteřin. Pak začne převažovat hormon kortizol, a ten naopak imunitu snižuje.
Takže když na vás za plotem vyštěkne pes, tak se nejspíš leknete. Vyplaví se adrenalin, krátkodobě se zvýší imunita a za chvíli se uklidníte a jste v pohodě.
Když je ale stres delší nebo dlouhodobý, každý den v práci Vám dává váš šéf co proto, tak vaše tělo vyplavuje kortizol. Odpoledne odejdete z práce, ale místo abyste se uklidnili, už přemýšlíte nad tím, co si zase vymyslí zítra. Díky kortizolu, který se neustále vyplavuje, se naopak Vaše imunita snižuje.
Není to ale jen imunita, kterou dlouhodobý stres ovlivňuje. Je to i správná činnost mozku, zažívání, kardiovaskulární systém, centrální systém, ale třeba i bolesti svalů.
Lidé, kteří jsou často nebo dlouhodobě ve stresu mají zvýšené riziko vzniku mrtvice, srdečních příhod, depresemi a úzkostnými poruchami. Ale také třeba častěji trpí nadváhou, respektive velice často mají potíže s přibýváním na váze.
To všechno jsou důvody, proč se naučit se stresem pracovat. Pokud to jde, tak mu předcházet.
10 tipů, jak zdravě zvládat stres
Tady je 10 tipů, jak se proti stresu obrnit. Je jasné, že ho ze svého života asi nemůžeme eliminovat úplně, ale je potřeba ho alespoň nějak vyvážit.
1.Zacvičte si
Sport je všestranný lék na různé neduhy. A stres není výjimkou. Není nic lepšího, než si po náročném dni trošku provětrat hlavu. Nemusí to být žádný náročný sport, půl hodinová procházka v lese je doslova balzámem na duši.
Pokud máte raději běhání, obujte tenisky a vyběhněte. Projeďte se na kole. Nebo vyražte s přáteli na hřiště a zahrajte si třeba volejbal.
2. Hlídejte si, co jíte
Na stres je nejlepší dát si tabulku čokolády 🙂
Opravdu, mluvím ale o vysokoprocentní hořké čokoládě, která je doslova přírodním antidepresivem a afrodiziakem.
Když nesníte na posezení celou tabulku, tak má pozitivní vliv na Vaše zdraví. A i to duševní.
Vyhýbejte se vysoce průmyslově zpracovaným potravinám. Ty snižují odolnost Vašeho těla vůči stresu.
Jezte opravdové jídlo. Ovoce, zeleninu, luštěniny, libové maso, zdravé tuky, vhodné sacharidy, ryby, ořechy ad.
Naopak alkohol a kofein Vám neudělají dobrou službu, když jste ve stresu.
3. Neřešte zbytečnosti
V dnešní době jsme obklopeni samými katastrofami a negativními zprávami.
Díky tomu můžete lehce nabýt dojmu, že všechno kolem nás je špatně, člověk si dělá starosti z budoucnosti.
Pokud jste hodně citlivý člověk a nedělají Vám tyhle informace dobře, zkrátka vypněte televizi. Nesledujte celý den, co se děje.
Řešte věci, které opravdu můžete ovlivnit, a ostatního se snažte vyvarovat.
4. Eliminujte příčiny stresu
Jak už jsem uvedla, neřešte zbytečnosti a nesledujte moc zprávy, pokud Vám to nedělá dobře.
Pokud je příčinou stresu Vaše práce, zvažte, jestli není čas jí změnit. Případně snížit počet hodin, které v ní trávíte.
Pokud je ten problém v rodině, zase, má možná řešení.
Asi se nejde úplně odstřihnout od všech stresových faktorů, ale pokuste se eliminovat ty, které jdou.
5. Naučte se odpočívat
Nejen prací, živ je člověk. Je nesmírně důležité naučit se odpočívat. Vypnout hlavu, chvíli nic neřešit.
Pro každého bude mít odpočinek jinou formu.
Někdo potřebuje být sám a půjde se projít. Někdo si pustí televizi, přečte dobrou knížku.
Někdo vyrazí s rodinou na výlet, s přáteli. Pro někoho je odpočinkem sport.
6. Věnujte čas relaxačním technikám
Hodně to souvisí s odpočinkem. Najděte si alespoň několikrát v týdnu čas si „zameditovat“.
Existují různé dechové cvičení, která Vám pomohou se uvolnit a snížit napětí. Úplně nejjednodušší je vědomé dýchání. Při něm jde o to, abyste se soustředili na nádech a výdech.
Dech je skvělý nástroj, který máte při ruce 24 hodin denně. Stačí se několikrát zhluboka nadechnout a pomalu vydechnout. A pomůže Vám to se uvolnit.
Po náročném dni si pusťte večer nějakou uklidňující hudbu.
7. Naučte se říkat ne
Věřte, že nemusíte splnit vždycky všechno, co po Vás ostatní chtějí. Možná máte rádi ten pocit, že jste nenahraditelní. A že pokaždé, když po Vás někdo něco chce, tak to musíte udělat.
Tím se ale vrháte do stresové spirály. Nakládáte si víc, než dokážete zvládnout. A to Vás stresuje. Zároveň nedokážete nikomu odmítnout pomoc.
Někdy je těžké říci NE, ale je potřeba se to naučit.
Den má jen 24 hodin a potřebujete také čas na odpočinek, na rodinu, své koníčky a čas jen pro sebe.
8. Najděte si čas jen pro sebe
Pro Vaše zdraví a nejen duševní je nezbytné, najít si čas jen pro sebe.
Studie ukazují, že lidé, kteří se starají o sebe, vykazují nižší úroveň stresu a lepší kvalitu života, zatímco nedostatek sebepéče je spojen s vyšším rizikem stresu a syndromu vyhoření. (Zdroj: Nature Public Health Emergency Collection, 2019)
9. Zaměřte se na své sebevědomí
Sebevědomí Vám pomáhá zvládat různé věci bez toho, abyste z toho byli ve stresu.
Když věříte, že to dokážete, tak můžete stresu úplně předejít, nebo ho snadněji zvládnout.
10. Zvažte vhodné doplňky stravy
Některé vitamíny nebo minerály pomáhají tělu bojovat se stresem a zvládat lépe stresové situace. Případně mají vliv přímo na náladu člověka.
Jedním z nich je například hořčík. Hořčík hraje důležitou roli při stresové reakci.
8týdenní studie na 264 lidech s nízkým obsahem hořčíku zjistila, že užívání 300 mg tohoto minerálu denně pomohlo snížit hladinu stresu. Kombinace této dávky hořčíku s vitamínem B6 byla ještě účinnější. (Zdroj: PLoS One, 2018)
Mezi další doplňky, které Vám mohou pomoci lépe zvládat stresové reakce, patří třeba vitamín B, ashwagandha, zázvor, kurkuma nebo třeba L-theanin.
Nestresujte se zbytečně
Úplně eliminovat stres ze svého života asi nejde. Navíc občasný krátkodobý stres je nám spíš k užitku.
Dlouhodobý, chronický, stres už ale pro naše tělo dobrý není.
A bohužel dnešní doba tomu moc neprospívá.
Některé stresory ale určitě jde snadno vyřadit z našeho života. S některými je to složitější.
Naučte se tedy alespoň vyvážit stresovější období tím klidnějším.
Najděte si čas na sebe, svoji rodinu, své koníčky.
Snad Vám v tom těchto několik tipů pomůže.