• Skip to primary navigation
  • Skip to main content

Žít dlouho

Zdravě, spokojeně a prosperovat

Dlouhověkost

5 předsevzetí pro zdravý a dlouhý život plný spokojenosti

3. 1. 2023 napsal Petra Langová Leave a Comment

Začíná nový rok a pro mnohé je to čas k restartu.

Zamyslet se nad tím, co chci a co ne, a změnit to.

S novou energií se pustit vstříc lepšímu životu.

Největší úspěch zažijete, když nepůjde o radikální změny, ale drobné krůčky ke zdraví a spokojenosti.

Tady je 5 předsevzetí, které má smysl si dát bez ohledu na to, kolik Vám zrovna je.

  • Budu přemýšlet, co si dávám na talíř
  • Každý den si alespoň 30 minut zacvičím
  • Budu spát alespoň 7 hodin
  • Budu více v klidu
  • Budu sledovat signály svého těla

Ale nejprve jedna věc k zamyšlení…

Než si dáte předsevzetí

Nejčastěji si lidé slibují, že přestanou kouřit, začnou cvičit, zhubnou, budou se více věnovat rodině, případně se zbaví nějakého jiného zlozvyku.

Většina těchto předsevzetí se ale po pár týdnech rozplyne jako pára nad hrncem.

Například v posilovně se těmto lidem říká „ledňáčci“.

V lednu vletí do posilovny a v únoru už další permanentku neprodlouží.

Je to přirozené.

Ne každý má tak pevnou vůli, aby zvládl dodržet zásadní změny svého životního stylu po delší dobu.

Prvotní nadšení pomine a oni sklouznou zpět do původního režimu.

Daleko lepších výsledků dosáhnete, pokud začnete pomalu zavádět jednotlivé změny a postupně změníte svůj styl.

Nejsou totiž vytržené z kontextu a ve výsledku vedou právě k těm dílčím změnám.

Například zhubnutí. Pokud se totiž zaměříte na to, co jíte, budete se hýbat, dostatečně spát a tak dále, tak ve výsledku v podstatě nemáte šanci nezhubnout.

Teď se pojďme na předsevzetí podívat podrobněji.

1. Budu přemýšlet, co si dávám na talíř

Tohle se sice hodně „obecné“ předsevzetí, ale to nevadí.

V podstatě se skládá z několika zásad, na které je dobré se zaměřit.

Každý jsme totiž jiný, máme jiné chutě, preference, jinak na nás působí nejrůznější potraviny.

Každý si tak najde to své, kde ví, že má rezervy. Nebo co dokáže jednoduše změnit hned dneska.

A postupně můžete vyzkoušet další nebo jít víc do hloubky.

Pokud byste totiž chtěli všechno hned, tak to nejspíš nedáte.

Pro začátek …

Zapomeňte na „diety“

To poznal snad každý, kdo kdy nějakou dietu držel.

Jejich nevýhodou totiž je, že něco striktně zakazují nebo nařizují. A tím pádem jsou dlouhodobě neudržitelné.

Pár dní je to zábavná změna. Pár týdnů ještě nějak vydržíte. A pak to prostě nejde. Jíte to, co Vám nechutná a výsledky nikde.

Kromě toho diety škodí zdraví tím, že jsou jednostranně zaměřené.

Vaše tělo nedostává všechny důležité látky a vitamíny.

Každopádně vždy je dobré vyškrtnout z jídelníčku to, co Vám způsobuje alergie nebo na to máte intoleranci.

Dopřejte si dostatek bílkovin, kvalitních sacharidů a tuků

Přílohy a pečivo nejsou zlo. Takhle jednoduché to není.

Každé jídlo by se mělo skládat z kvalitních bílkovin, sacharidů a tuku.

Bílkoviny pomáhají v těle opravovat a tvořit. Svaly, klouby ale i kůže potřebuje dostatek bílkovin, aby se udržely zdravé, případně obnovily.

U sacharidů se zaměřte na zdravé (komplexní) sacharidy. Tedy ovesné vločky, quinou, brambory, luštěniny, rýži, pohanku, těstoviny, ad.

Mezi zdravé tuky můžeme zařadit avokádo, olivový olej, ořechy, semínka.

Jezte opravdové jídlo

To znamená co nejšetrněji upravené základní suroviny. Bez zbytečných polotovarů, chemických přísad a dochucovadel.

Strava musí být pestrá.

Maso, ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny kvůli dostatku vlákniny, oříšky, semínka. Kvalitní tuky.

Jedině tak dopřejete svému tělu dostatek vitamínů a minerálních látek, které potřebuje pro své fungování.

Vyhněte se potravinám, které dělají v těle neplechu.

Patří sem bílý cukr, průmyslově zpracované produkty, technicky zpracované rostlinné oleje, bílá mouka a produkty z ní, uzeniny, alkohol, glutamát, ad.

Vyzkoušejte přerušovaný půst

Přerušovaný půst znamená, že si den rozdělíte na dvě časová okna. Jedno, kdy jíte, a druhé, kdy nejíte.

Asi nejběžnější je varianta 16:8. To znamená, že časové okno kdy můžete jíst je 8 hodin a zbylých 16 se postíte. A pijete maximálně vodu. Ráno si posunete snídani třeba na 10 hodinu a poslední jídlo sníte maximálně v 18 hodin. Můžete si to přizpůsobit vlastnímu režimu.

Pokud se bojíte, začněte s variantou 14:10. Je to v podstatě jedno. Důležité je nastavit pravidelnost a tu držet.

Zdravotní benefity přerušovaného půstu jsou následující.

Zlepšuje inzulínovou citlivost, zvyšuje hladiny růstového hormonu, díky čemuž pomáhá spalování tuků a budování svalové hmoty. Takže je skvělým pomocníkem, pokud potřebujete zhubnout.

Snižuje riziko srdečních onemocnění, pomáhá při léčbě cukrovky i při snižování hladiny cholesterolu.

Dostatečně pijte

Nejen jídlo, ale i pitný režim je důležitý.

Asi víte, že lidské tělo je zhruba ze 75 % složené z vody.

Co možná ale nevíte, tak každý den ztrácíme zhruba 2,5 litru vody.

Jen díky tomu, že dýcháme, chodíme na záchod, potíme se, případně se odpařuje z kůže.

A pokud nepijete a vodu do těla nedoplňujete, orgány a vlastně „celý člověk“ nemá dostatek vody pro své správné fungování.

Dehydratace může být příčinou nejen bolestí hlavy, ale i únavy a ztráty koncentrace.

To nechcete, tak pozvedněte čísi s čistou vodou 🙂

2. Každý den si alespoň 30 minut zacvičím

Je prokazatelné, že cvičení má zásadní a pozitivní vliv na naše zdraví.

Určitě už jste slyšeli, že cvičení zlepšuje krevní oběh, prospívá zdraví srdce a plic a růstu svalů.

Co jste možná neslyšeli je, že cvičení prospívá našim buňkám a má vliv na dlouhověkost.

Vědci totiž prokázali přímou souvislost mezi délkou telomer a cvičením. Telomery jsou zjednodušeně koncové části lidských buněk a ovlivňují, jak stárneme.

Najdeme je na každém konci DNA vlákna a chrání naše chromozomy před poškozením. Jak stárneme, telomery se zkracují. Lidé, kteří cvičí, mají telomery delší.

Cvičit můžete v každém věku

Každý den byste pohybu měli věnovat alespoň 30 minut.

A cvičit může opravdu každý. Aerobní cvičení i posilování je důležité v každém věku.

Je jedno, jestli je Vám čtyřicet, padesát nebo šedesát a více.

Intenzitu a náročnost samozřejmě přizpůsobíte věku a zdravotnímu stavu.

Ať už jsou to procházky, běh, jízda na kole, plavání, cvičení ve fitku nebo doma s vlastní vahou. Nebo třeba i tanec nebo nějaký sport. Zkrátka cokoliv, co Vás bude bavit a vydržíte to dlouhodobě.

To všechno se počítá a vede to ke zdravějšímu a delšímu životu.

A věřím, že každý ve svém denním režimu tu půlhodinku najde. Pokud říká, že ne, jsou to výmluvy 🙂

3. Budu spát alespoň 7 hodin

Spánek je jednou z našich přirozených potřeb.

Spánek je období klidu, kdy se změní mozková činnost člověka a člověk „ztratí vědomí“.

Zpomalí se dýchání, uvolní se svaly, sníží se krevní tlak. A člověk je méně citlivý na vnější podněty.

Dostatek kvalitního spánku je nesmírně důležitý pro naše zdraví a dlouhý život.

Během spánku totiž dochází k regeneraci tělesných a duševních sil. Doslova se nám resetuje organismus. A detoxikuje.

Ukládají se nám do paměti nové vědomosti, které jsme ten den nebyli.

Je podporován náš imunitní systém a další nezbytné funkce našeho organismu.

Nedostatek spánku škodí zdraví

Z toho logicky vyplývá, že nedostatek spánku přímo škodí našemu zdraví.

Konkrétně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Může být jednou z příčin zvýšeného tlaku a cholesterolu.

Mezi další zdravotní problémy pak patří cukrovka, nadváha, záněty v těle.

Nevyspalý člověk logicky je více podrážděný, hůře zvládá stres, špatně se soustředí.

Zároveň může docházet k narušení hormonálních cyklů v těle.

Kolik hodin a jak spát

Dospělý člověk potřebuje spát zhruba 7-9 hodin denně, s věkem se tato potřeba snižuje.

Existuje 12 zásad označovaných jako spánková hygiena.

4. Budu více v klidu

Kdo by se chtěl zbytečně stresovat?

Takové předsevzetí se hezky říká, ale hůř dodržuje.

Všude kolem nás vidíme samé katastrofy a černé scénáře. Jedna studie ukazuje, že v posledních letech se zvýšil počet negativních zpráv v médiích na úkor těch pozitivních.

Ale stres, nebo chcete-li, psychická nepohoda také zásadně působí na zdraví člověka.

Krátkodobý stres nám spíš pomáhá, protože díky němu dosáhneme lepších výsledků. Díky němu situaci zvládneme. A poučíme se z ní pro příště. To znáte například ze školy, z různých zkoušek a písemek. Ale i v pracovním nebo osobním životě.

Důležité je, že krátkodobý stres pomine, člověk se uklidní a vrátí se do „normálního“ režimu.

Jenže v případě dlouhodobého (chronického) stresu tomu tak není. Ten je pro zdraví škodlivý.

Má přímý vliv na naši imunitu, správnou činnost mozku, zažívání, kardiovaskulární systém, centrální systém, ale třeba i bolesti svalů.

Lidé, kteří jsou často nebo dlouhodobě ve stresu mají zvýšené riziko vzniku mrtvice, srdečních příhod, depresemi a úzkostnými poruchami. Ale také třeba častěji trpí nadváhou, respektive velice často mají potíže s přibýváním na váze.

To všechno jsou důvody, proč se naučit se stresem pracovat. Pokud to jde, tak mu předcházet.

Pomáhá k tomu například i zmíněný pohyb. Procházka dokáže krásně pročistit hlavu a zklidnit. Ale i odpočinek, relaxace.

Dech je skvělý nástroj, který máte při ruce 24 hodin denně. Stačí se několikrát zhluboka nadechnout a pomalu vydechnout. A pomůže Vám to se uvolnit.

5. Budu sledovat signály svého těla

Když se tělu něco nelíbí, tak nám to dá vědět. Bolestí.

Bolest většinou ukazuje, že něco není správně a často to je zánět.

Rozlišujeme dva druhy zánětu – akutní (krátkodobý) nebo chronický (dlouhodobý).

Akutní zánět

Akutní zánět se objeví nejčastěji při nějakém úrazu nebo nemoci (zánět dýchacích cest, zánět středního ucha, zánět močových cest, ad.).

Tělo spustí obrannou reakci a brání se proti virům a bakteriím.

Akutní zánět je sice závažný stav, ale pokud se nasadí vhodná léčba, není pro tělo rizikem, spíše naopak.

Chronický zánět

Tento dlouhodobý zánět je právem označován jako tichý zabiják. Může trvat několik měsíců nebo dokonce let, a po celou dobu v těle páchá velké škody.

Působí totiž po celou dobu negativně na všechny orgány.

Proto je tak nebezpečný, protože ve výsledku to pak vede ke vzniku nejrůznějších závažných onemocnění, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, rakovina, roztroušená skleróza, ad.

Chronický zánět vzniká buď z neléčeného akutního zánětu. V těle přetrvávají cizorodé látky a tělo si s nimi nedokáže poradit.

Nebo může být způsobený i autoimunitními poruchami, kdy tělo napadá omylem zdravou tkáň nebo orgány. Příkladem autoimunitního onemocnění je třeba revmatiodní artritida.

Světová zdravotnická organizace řadí chronická onemocnění jako nejvyšší hrozbu pro lidské zdraví.

Ve skutečnosti 3 z 5 lidí na celém světě umírají na nemoci spojené s chronickým zánětem, jako je mrtvice, rakovina, cukrovka, obezita a respirační onemocnění. (Zdroj: National Library of Medicine, 2022)

Jak zatočit se zánětem?

5 typů chronických zánětů, se kterými kurkuma může výrazně pomoci

Na jedné straně jsou léky, které Vám předepíše lékař. Někdy to bez nich zkrátka nejde.

Stává se ale, že i léky někdy nemusí pomoci. Protože tím, jak ten chronický zánět je dlouhodobý, tak po čase si tělo na ně zvykne a přestávají působit.

Tam je pak prostor pro přírodu.

Je řada potravin a koření, které běžně jíme a ty mají protizánětlivé účinky.

Například tučné ryby, bobulové ovoce, zelený čaj, papriky, brokolice, hroznové víno, olivový olej, rajčata, třešně, ad. Z koření potom hřebíček, skořice, česnek, černý pepř, zázvor nebo kurkuma.

Stojí to za to

To bylo 5 předsevzetí, které stojí za to, si dát. A nejen na letošní rok. Napořád.

  • Budu přemýšlet, co si dávám na talíř
  • Každý den si alespoň 30 minut zacvičím
  • Budu spát alespoň 7 hodin
  • Budu více v klidu
  • Budu sledovat signály svého těla

Některé bude jednoduché zařadit do každodenní rutiny, s některými to půjde pomaleji.

Ale není to nic, co by se nedalo zvládnout. V každém věku.

Všichni si navzájem na přelomu roku přejeme hodně zdraví do Nového roku.

Neměla by to být je fráze.

Měli bychom pro to i něco udělat.

Když se to povede, tak se nám bude žít zase o něco víc zdravě a spokojeně.

Tak ať slouží 🙂

Jaké jste si dali předsevzetí?

Budete hubnout? Sportovat? Najdete si jinou práci? Partnera? Nebo něco jiného? Inspirujte ostatní v komentářích.

 

Upozornění:
Toto jsou výhradně zpravodajské a informační webové stránky. Neposkytujeme lékařské poradenství, diagnostiku ani léčbu. Tento obsah není zamýšlen jako náhrada za odbornou lékařskou pomoc, diagnostiku nebo léčbu. S jakýmikoli dotazy ohledně vašeho zdravotního stavu vždy se obraťte na svého lékaře. Nikdy nezanedbávejte odbornou lékařskou radu nebo ji neodkládejte kvůli něčemu, co jste si přečetli na tomto blogu.

Kategorie:Dlouhověkost

Běhání a jeho spojitost s dlouhověkostí

30. 11. 2022 napsal Petra Langová Leave a Comment

Běhání prokazatelně snižuje riziko obezity, vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu, cukrovky II. typu.

Kromě toho zlepšuje fyzickou kondici, zrychluje metabolismus a má pozitivní vliv na činnost srdce.

Má to, jestli běháte, vliv na to, jestli budete žít déle?

Pojďme společně hledat odpověď na tuto jednoduchou otázku.

Pomůže mi běhání žít déle?

Stručná je odpověď: ANO

Na následujících řádcích objevíte, proč a získáte odpovědi i na následující otázky:

  • Je běh prevencí závažných onemocnění?
  • Žijí profesionální běžci opravdu déle?
  • Jak začít s běháním?
  • Kolik toho musíte uběhnout, abyste žili déle?

Běhání je prevencí závažných onemocnění

Z řady vědeckých studií vyplývá, že pravidelné běhání může opravdu snížit riziko vzniku některých závažných a často smrtelných onemocnění.

Australští vědci analyzovali výsledky 14 studií, ve kterých sledovali zhruba 232 tisíc lidí po dobu 5,5 – 35 let.

Z výsledků vyplynulo, že jakékoli množství běhu přineslo 30 % snížení rizika úmrtí na srdeční choroby. A zároveň 23 % nižším riziko úmrtí na všechny druhy rakoviny. (Zdroj: Pedisic Z , Shrestha N , Kovalchik S , et al.,Je běhání spojeno s nižším rizikem úmrtnosti na všechny příčiny, kardiovaskulární a onkologické úmrtnosti a čím více, tím lépe? Systematický přehled a metaanalýza British Journal of Sports Medicine 2020; 54: 898-905.)

Běh a kardiovaskulární onemocnění

Onemocnění srdce a cév jsou celosvětově nejčastějšími příčinami úmrtí.

Největším zabijákem je ischemická choroba srdeční, která je zodpovědná za 16 % celkových úmrtí na světě. Cévní mozková příhoda a chronická obstrukční plicní nemoc jsou 2. a 3. hlavní příčinou úmrtí, zodpovědné za přibližně 11 % a 6 % z celkových úmrtí. Tato čísla vychází ze zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2020.

A to jsou hrozivá čísla.

Pokud ale začnete pravidelně běhat, snížíte riziko kardiovaskulárních onemocnění o 35-50 %.

Jak je to možné?

Běh totiž pomáhá předcházet krevním sraženinám, udržuje zdravý průtok krve, správnou hladinu krevního tlaku a také cholesterolu. A to všechno má pozitivní vliv na zdraví.

Běh a rakovina

Rakovina je také velice závažné onemocnění, na které zemřou každý rok miliony lidí.

Některé příčiny jejího vzniku jsou dané a moc s nimi nenaděláme.

Jsou ale věci, které ovlivnit můžeme.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že lze předejít 30 až 50 % případů rakoviny tím, že se vyhneme rizikovým faktorům a zavedeme existující preventivní strategie založené na důkazech“. (Zdroj: WTO, 2022)

Nejčastějšími typy rakoviny jsou nádory prsu, plic, tlustého střeva, konečníku a prostaty.

A zhruba z 1/3 nádorů vzniká díky tomu, že lidé kouří, pijí nadměrně alkohol, trpí obezitou, jí málo ovoce a zeleniny a málo se pohybují.

Takže pokud se budete pravidelně hýbat a udržovat si optimální váhu, významně snížíte riziko, že u Vás propukne rakovina.

A právě běh v tom může výrazně pomoci.

  • Pomůže udržet zdravou váhu a tím snížit jeden z rizikových faktorů, kterým je obezita
  • Pomáhá regulovat hladinu hormonů v těle, takže opět snižuje riziko propuknutí nádorového bujení díky nesprávné hladině hormonů.
  • Běh zrychluje trávení a díky tomu jídlo, které sníte rychleji projde Vašim trávicím traktem. A tedy i škodlivé látky, které v některých pokrmech jsou rychleji odejdou z těla ven.

Žijí profesionální běžci opravdu déle?

Nyní zapomeňme na lidi, kteří běhají jen tak pro radost a podívejme se na profesionální sportovce.

Pro které je pohyb a běh každodenním chlebem.

Žijí díky běhu déle?

Clevelandská klinika zpracovala studii, do které se zapojilo 122 000 lidí a tato studie trvala 22 let (1991-2014).

Z jejích výsledků vyplývá, že profesionální sportovci mají o 80 % nižší riziko úmrtnosti ve srovnání s méně výkonnými sportovci.( Zdroj: Výzkum Cleveland Clinic ukazuje, že lepší kardiorespirační zdatnost koreluje s delším životem, 2018)

Zjistili totiž, že profesionální sportovci těží hlavně z toho, že běhají pravidelně a dlouhodobě. A to se jim nasčítává.

Díky tomu si budují vysokou aerobní zdatnost. Neboli také kardiorespirační zdatnost. To je schopnost organismu účelně přijímat a využívat kyslík při fyzické aktivitě. To vede mimo jiné k efektivnější práci srdce a cév a také redukci tělesného tuku.

Jak začít s běháním

Jestli chcete dlouho žít, tak to neznamená, že musíte jednou týdně uběhnout maraton.

Cílem je běhat pravidelně a dlouhodobě, protože jenom díky tomu získáte benefity pro dlouhý život.

Začněte pozvolna.

Obujte tenisky a vyběhněte. A je úplně jedno, jestli napoprvé uběhnete jen 500 metrů.

Důležitější je tuto vzdálenost navyšovat a to maximálně 10 % každý týden.

Běh by se neměl stát něčím, co Vám ničí zdraví, ale přináší radost.

Pokud budete hned zpočátku přehánět délku a tempo běhu, zaděláváte si na zdravotní problémy. Ať už nějaké únavové zlomeniny, nebo bolesti kloubů.

Začněte pozvolna a postupně přidávejte. Jedině tak se běh může stát pravidelnou součástí vaší každodenní rutiny.

A skvělé na běhu je i to, že běhat můžete opravdu v každém věku.

Jak často běhat?

Jednoduchá odpověď.

5 minut denně až 4,5 hodiny týdně.

Je to poměrně široké rozpětí, ale opravdu.

Už 5 minut běhu denně podstatně snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a vlastně i dalších závažných onemocnění.

V jedné studii vědci vypočítali, že běh vrací lidem do života více času, než ho potřebovali na samotný běh.

Průměrný běžec běhá zhruba 2 hodiny týdně. Takže v průběhu 40 let stráví během asi 6 měsíců . Ale zvýší si očekávanou délku života o 3,2 roku. (Zdroj: Běh jako klíčový lék životního stylu pro dlouhověkost, Progress in Cardiovascular Disease, 2017)

Tedy běhá 6 měsíců, ale získá 3,2 roku času navíc oproti „neběžci“.

Když to ještě zjednodušíme, tak 1 hodina běhu statisticky prodlužuje očekávanou délku života o 7 hodin.

To jsou poměrně zajímavá čísla. V podstatě tak můžete utéct smrti 🙂

Tato výhoda ale neplatí do nekonečna, ale pouze do 4,5 hodin běhu týdně. Pokud budete běhat déle, než 4,5 hodiny týdně, více už svůj život neprodloužíte.

Takže cokoliv mezi 5 minutami denně až 4,5 hodinami týdně je odpověď na otázku, jak často běhat.

Hlavně pokud s během začínáte, tak začněte pozvolna. A postupně se dopracujte k času a kilometrům, které pro Vás budou v pohodě.

Protože…

Běhání Vás musí bavit

Jedině tak totiž vydržíte běhat pravidelně a dlouhodobě.

Běhat byste neměli kvůli tomu, protože se bojíte infarktu nebo mrtvice.

Obecně totiž strach není dobrý důvod, proč něco dělat.

Není tou správnou motivací.

Daleko lépe totiž funguje pozitivní motivace.

Vzpomeňte si, jak si při běhání krásně vyčistíte hlavu. Jak když doběhnete, jste plní energie. Unavení, ale šťastní.

To je ta správná motivace, která Vám vydrží dlouho.

A navíc všechny naběhané kilometry se nasčítají a přinesou ten kýžený efekt pro zdraví.

Běhejte a žijte déle

Co z toho vyplývá?

Pomůže Vám běhání žít déle?

Jednoznačně ANO.

Tady jsou pro tohle tvrzení fakta:

  • Jakékoliv množství běhu sníží o 30 % riziko kardiovaskulárních nemocí
  • Jakékoliv množství běhu sníží o 23 % riziko vzniku rakoviny
  • Není žádná hranice, kolik běhu je dost. Čím více, tím lépe
  • Na druhou stranu každý kilometr se počítá
  • I 50 minut běhu týdně přinese nějaké výsledky

A co dělat, pokud běhat nemůžete nebo běhání „nemáte rádi“?

Najděte si jiný sport, protože každý pohyb se počítá a má vliv na naše zdraví. A tedy i dlouhověkost.

Pokud Vám v tom zdravotní stav ale nebrání, dejte běhu šanci. Protože z výzkumů vyplývá, že například chůze, jízda na kole, plavání, mají menší vliv na snížení předčasného úmrtí, než je běh.

Takže si obujte pohodlné boty a vyběhněte.

Napište mi pak do komentářů, jak jste se po doběhnutí cítili.

Kategorie:Dlouhověkost Štítky:běh, běh a dlouhověkost

3 pilíře, abyste byli fit a užívali si života i dlouho po 50

8. 11. 2022 napsal Petra Langová Leave a Comment

Jak stárneme, mění se naše tělo.

Zhoršuje se rovnováha. Jsme méně pohybliví a ohební.

Když přijde pád nebo zranění, tak si s ním tělo hůř poradí.

Není to příjemné ani když je člověku 20, natož po padesátce.

A s rostoucím věkem bude hůř, proto je důležité zůstávat fit v každém věku.

A to i v takovém, který začíná s 5 na začátku.

Na co se tedy soustředit, abychom si udrželi pevné zdraví s rostoucím věkem?

Poté co jsme před pár týdny zveřejnili článek 13 tipů jak cvičit a co jíst po čtyřicítce, abyste žili déle a lépe, nám lidé psali, abychom dali pár tipů i pro 50leté a starší.

Tady jsou…

Jak se mění tělo po 50

Nejprve se pojďme podívat na to, co se děje s tělem po padesátce.

Kosti

Když je Vám 20, tak Vaše tělo dokáže snadno nahradit kostní buňky za nové. Po padesátce už ale nedokáže plně poškozené kostní buňky nahradit. Kosti jsou pak slabší a jste náchylnější ke zlomeninám.

Zároveň ubývá pevnost kostí. Nejpevnější je máme ve 20 a postupně pevnost klesá.

U těch některé studie uvádí úbytek pevnosti o 1% ročně. Což je dost. A s rostoucím věkem se úbytek může zrychlovat.

  • Zároveň pokud žena prochází menopauzou, tak rychlost úbytku pevnosti kostí se ještě zvyšuje na 1,6 % ročně. (Zdroj: studie žen 24-44 po dobu 6 let American Journal of Epidemiology, 2002)

Svaly

v 50 letech přicházíte o 7 – 11 % svalové hmoty.

Zároveň svaly začínají ochabovat a síla, kterou člověk měl, se postupně vytrácí.

Pevné a silné svaly přitom potřebujete kvůli tomu, protože umožňují pohyb.

Ve svalech je také obsažený glykogen, což je zásobník cukru.

Pokud Vám dochází energie, tělo sahá do zásob, které jsou ve svalech a játrech.

Klouby

Klouby se opotřebovávají a kloubní chrupavka se ztenčuje.

Pokud nebudete o své klouby pečovat, vystavujete se riziku artritidy, artrózy a dalším nepříjemným nemocem.

Metabolismus

Metabolismus je schopnost těla přijímat živiny a přeměnit je na energii, kterou potřebuje pro své fungování.

Postupem času se metabolismus zpomaluje.

Konkrétně v 50 letech se snižuje jeho schopnost o 10 – 15 %.

A v podstatě to znamená, že pokud jíte stále stejné množství jídla, ale méně se pohybujete. Tak tělo má přebytek energie, kterou musí uložit. A bohužel ji ukládá do tukových zásob.

Což znamená, že se tím zvyšuje riziko nadváhy.

Zdraví po 50

Být fit po 50 znamená zaměřit se na tyto tři oblasti.

  • Cvičení
  • Jídlo
  • Psychická pohoda

1. pilíř – Cvičení

Cvičení, respektive pohyb, by měl být pravidelnou součástí denního režimu v každém věku. A tedy i pro lidi po padesátce.

Tito lidé by si ale měli uvědomit, že je potřeba za prvé pohyb přizpůsobit věku.

A za druhé se zaměřit na jiné partie, než byli zvyklí doposud.

Silnější svaly = silnější kosti = méně zranění

Chlapi v mládí kladou důraz na široká ramena, velké svaly na rukou, zádech, vypracované břišní svaly.

To je fajn, ale jak stárnou, tak je důležité posilovat i spodní polovinu těla.

Protože pro správnou chůzi, udržení stability při chůzi je potřeba zaměřit se hlavně na svalové partie nohou a středu těla.

Čistě jako prevence zbytečných pádů a úrazů s tím spojených.

Pevné svaly zase chrání kosti a klouby a tudíž zase vedou k lepší kondici.

Zdravější srdce

Cvičení obecně je spojeno s lepším zdravím srdce a tím pádem je skvělou prevencí srdečních onemocnění.

Při cvičení se zvýší Váš tep a krev musí rychleji proudit v tepnách a cévách. A tedy i srdeční tepny se pak musejí více roztahovat a to jim prospívá.

Zároveň má za následek nižší krevní tlak, nižší hladinu krevního cukru a zdravější hladinu cholesterolu.

To všechno jsou argumenty pro lepší kondici srdce.

Lepší pohyblivost a flexibilita

Cvičení zlepšuje pohyblivost a pružnost těla. A to ve výsledku vede k lepší rovnováze. Tím pádem snižujete riziko pádů.

Díky pravidelnému pohybu také snižujete riziko vzniku artritidy.

Méně bolestí zad

Díky posílení svalů vnitřního stabilizačního systému kam patří vnitřní břišní svaly a bránice předejdete bolestem zad.

Stejně tak problémům s páteří v pozdějších letech, protože pevné svaly budou držet páteř ve správném postavení.

Více testosteronu pro muže

Testosteron je mužský pohlavní hormon a je důležitý nejen v mladém věku. Má vliv na růst svalů a hustotu kostní hmoty. Takže opět je důležité mít i po 50 optimální hodnotu testosteronu, protože pak budete předcházet zlomeninám a zbytečným úrazům.

Klidnější menopauza u žen

Ženy díky cvičení lépe zvládnou menopauzu, protože pravidelný pohyb může pomoci snížit její nepříjemné příznaky.

Zároveň je pro ženy v tomto období důležité posílit svaly a kosti, protože jsou více náchylné k osteoporóze.

Jaký druh pohybu zvolit

Pokud jste doteď nesportovali nebo trpíte nějakou závažnější nemocí, je vždycky důležité konzultovat to s lékařem.

Stejně tak pokud v průběhu cvičení vnímáte nějakou bolest, tak to není v pořádku a je potřeba to řešit s lékařem.

Cílem cvičení je být zdravý a fit, ne si ublížit.

  • silový trénink – zaměřte se na svalové partie, které jsou nezbytné pro dobrou stabilitu a jistou chůzi, tedy nohy, střed těla.
  • kardio trénink – rychlá chůze, běh, jízda na kole, plavání
  • trénink flexibility – jóga a podobná cvičení Vám pomůžou udržet dobrou stabilitu a rovnováhu
  • strečing před každým pohybem a protažení po jeho skončení jsou ve Vašem věku nesmírně důležité pro správnou regeneraci a prevenci zranění

Pokud by Vás zajímaly konkrétní cviky a cvičení, napište mi do komentářů, ráda na to připravím samostatný článek.

2. pilíř – Jídlo

S věkem se mění naše tělo, mění se náš metabolismus a i to, jak jsme aktivní.

A tomu všemu bychom měli podřídit svůj jídelníček.

Pokud budete jíst jako „za mlada“ ale zároveň už se budete méně hýbat, hrozí mimo jiné například nadváha.

A ta je nebezpečná nejen pro zdraví jako takové. Ale taky díky ní více zatěžujete své klouby, které mohou začít bolet.

Není to jen o množství, ale i o konkrétních potravinách.

S přibývajícím věkem se například zvyšuje riziko osteoporózy, tedy řídnutí kostí. Ty jsou pak křehčí a snáze může dojít k nějaké zlomenině.

Která se bude ve výsledku hůře hojit.

Na co konkrétně se zaměřit?

Svaly, klouby, kůže

Bílkoviny pomáhají v těle opravovat a tvořit. Svaly, klouby ale i kůže potřebuje dostatek bílkovin, aby se udržely zdravé případně obnovily.

Najdete je v masu, luštěnin, obilovinách nebo zelenině.

Vyhnete se nemocem (nebo je oddálíte)

Neznamená to vynechávat přílohy u oběda. Pouze se snažte snížit jejich množství a nahradit je větším podílem například zeleniny.

Omezte příjem potravin s vysokým množstvím přidaného cukru. Slazené nápoje, sušenky, zákusky, ad.

Pokud totiž jíte moc sacharidů, tím více inzulínu Vaše tělo produkuje. A to ve výsledku vede k inzulinové rezistenci, tedy sníženou schopností těla reagovat na inzulín. To pak může vést ke vzniku cukrovky, kardiovaskulárním onemocněním, obezitě, ale také například nealkoholickému ztučnění jater.

Dostatečně pijte

Říká se, že lidské tělo je ze 70 % tvořeno vodou.

Ve skutečnosti děti mají až 75 % vody v těle, dospělí pouze 60 %.

Každý den ztratíme z těla zhruba 2,5 litru vody. Což je hrozivé číslo.

A to jen díky tomu, že dýcháme, chodíme na záchod, potíme se případně se odpařuje z kůže.

A pokud nepijete a vodu do těla nedoplňujete, orgány a vlastně „celý člověk“ nemá dostatek vody pro své správné fungování.

A dehydratace může být příčinou nejen bolestí hlavy, ale i únavy a ztráty koncentrace.

Naučte se tedy nosit sebou všude láhev čisté vody. A pravidelně v průběhu dne pijte.

Dejte tělo do rovnováhy

Zaměřte se na klíčové vitamíny a minerály. Hořčík, vitamín D a zinek. Všechny tyto látky Vám pomohou zlepšit pocit pohody. A to proto, že v tomto období kolísají hormony ve Vašem těle.

Omezte příjem omega 6 mastných kyselin. Ty se nacházejí v rostlinných olejích. Tělo je sice potřebuje pro správné fungování, ale jejich přebytek vede ke vzniku zánětů a mohou zvyšovat hladinu tuku v krvi, zadržování vody nebo tvorba krevních sraženin.

Naopak zvyšte příjem omega 3 mastných kyselin, které najdete v zelené listové zelenině, vlašských ořeších, rybách (losos) a v neposlední řadě také ve vejcích.

Zbavte se zánětů

Dlouhodobý, tedy chronický zánět, Vašemu zdraví neprospívá.

Díky tomu, že je v těle dlouhou dobu, tak negativně působí na Vaše orgány a v důsledku toho pak vznikají závažná onemocnění.

Ve skutečnosti 3 z 5 lidí na celém světě umírají na nemoci spojené s chronickým zánětem, jako je mrtvice, rakovina, cukrovka, obezita a respirační onemocnění. (Zdroj: National Library of Medicine, 2022)

Zánět je tedy něco, co ve svém těle nechcete.

Pokud zařadíte do svého jídelníčku přirozeně protizánětlivé potraviny, mohou fungovat jako prevence.

Pokud už s nějakým chronickým zánětem bojujete, vyzkoušejte kurkumu.

Kurkuma má silné protizánětlivé účinky a díky tomu je při boji se záněty skvělým pomocníkem.

3. pilíř – Psychická pohoda

I když máte pružné tělo a jíte zdravě, stále to neznamená nic, dokud budete škarohlídem. Hlava dokáže zničit i zdravé tělo.

Duševní zdraví není jen o tom, že nejsme ve stresu nebo nebo cítíme nějakou úzkost.

Jde obecně o to, jestli jsme spokojení se svým životem. Jestli se nám daří v rodině, v práci, máme přátele a koníčky, které nás baví a naplňují.

Být pozitivní a vyhýbat se stresu je důležité v každém věku.

Z jednoduchého důvodu.

Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako „stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.“

A to vlastně říká vše. Když chcete být zdraví, tak nejde jen o tělo, ale i o mysl.

Pokud nebudete v pohodě, tak to má vliv na Vaše svaly, které jsou neustále napjaté. Hrozí Vám žaludeční vředy, vysoký krevní tlak nebo třeba infarkt.

Chronický stres nechcete

V mládí si však se stresem dokážeme poradit lépe, než v pozdějším.

Je to proto, že jakmile se přehoupne 50, tak začíná stoupat hladina inzulínu a také kortizolu. Což je stresový hormon.

A jakýkoliv stres má díky tomu větší dopad na naše zdraví.

Snažte se tedy stresu maximálně vyhýbat.

Pomůže Vám v tom nejen cvičení, po kterém budete mít lepší náladu, protože se při něm do těla vyplaví endorfiny, dopamin nebo serotonin. Všechno jsou to hormony, které se zjednodušeně označují jako hormony štěstí.

Užívejte si život

Kromě cvičení si najděte čas na relaxaci a odpočinek.

Ať už jsou to procházky, čtení, dostatek spánku, nebo jóga.

Zajděte si na masáž. Pokud nemáte, najděte si nějakého koníčka.

Pokud budete mít po ruce parťáka, bude to všechno mnohem jednodušší.

Nikdy není pozdě začít

To byly tři základní pilíře, na kterých by měla stát druhá polovina Vašeho života.

Po padesátce je člověk ještě plný sil, aktivní, pracuje.

Ale je potřeba už přemýšlet nad tím, co tělu dát, na co se zaměřit, aby ta síla, zdraví a kondice vydržela co možná nejdéle.

A k tomu je důležité zařadit vhodný pohyb, který udrží tělo v nějaké kondici. A pomůže předcházet úrazům a chorobám.

Patří sem samozřejmě i optimální množství kvalitního a vyváženého jídla. Zaměření na dostatečný příjem důležitých vitamínů a minerálních látek.

Důležitou součástí by měl být dostatek spánku a času na odpočinek.

A v neposlední řadě potom psychická pohoda. Ta je nesmírně důležitým pilířem dlouhého, zdravého a spokojeného života.

A je škoda, že leckdy se na ní zapomíná.

Co je Váš recept, jak být fit i po padesátce?

Kategorie:Dlouhověkost

Dýchejte méně a žijte déle

25. 10. 2022 napsal Petra Langová Leave a Comment

Dýchání je pro nás něco tak přirozeného, že nad tím nijak víc nepřemýšlíme.

Od chvíle, kdy narodíme a nadechneme se poprvé, dýcháme až do své smrti.

Každému je jasné, že dýchání je pro náš životně důležité.

Málokdo si ale uvědomuje, že i dýchat můžeme špatně.

A že to jak dýcháme, ovlivňuje naše zdraví.

Lidé netrpí jen přejídáním. Ale i předýcháváním.

Možná je to šokující, ale je to pravda. Dýcháme moc.

CO2 není jen škůdce

Při nádechu vdechujeme kyslík a vydechujeme CO2 oxid uhličitý jako odpadní plyn.

Tak jsme se to učili už na základní škole.

Jenže ve skutečnosti je to s tím oxidem uhličitým trošku jinak.

Ano, je to odpad…

Ale aby naše tělo dokázalo maximálně zužitkovat kyslík, musíme mít v těle také optimální množství CO2. Oxidu uhličitého.

Co je předýchávání a proč je nebezpečné

Všechny naše orgány a svaly v těle potřebují pro správnou činnost dostatek kyslíku.

Paradoxem je, že i když se dýcháme moc, tak v těle kyslíku máme v zásadě pořád málo.

Jak je to možné?

Krev musí mít určité PH, aby se z ní kyslík uvolnil do svalů a orgánů.

PH krve ovlivňuje hladina CO2 v těle.

Když máme CO2 málo, tak se kyslík neuvolňuje do orgánu a ty jsou málo okysličené.

Pokud se tzv. „předýcháváme“, pak sice nadechneme rychle velké množství kyslíku, ale zároveň vydechneme velké množství CO2, který se zbytečně brzo dostává z krve pryč.

V krvi tak máme méně CO2, než potřebujeme a díky tomu se zvyšuje krevní PH.

A vysoké PH v krvi zabraňuje uvolňování kyslíku z červených krvinek. Kyslík je „uzamčený“.

V krvi sice máme dostatek kyslíku, ale nemůže se uvolnit a dostatečně okysličit náš mozek, svaly i další orgány.

Ty jsou pak dlouhodobě špatně okysličené a velice pozvolně a plíživě si zaděláváme na zdravotní problémy.

Má to pak vliv nejen na zdraví, ale třeba i výkonost při cvičení.

A z toho všeho pak vznikají:

  • srdeční problémy
  • astma
  • cukrovka
  • úzkost
  • únava
  • špatná koncentrace
  • nespavost
  • obezita
  • a další zdravotní problémy

Zní to všechno strašně logicky a jednoduše.

Jaký je tedy recept na delší a zdravější život?

Nejprve si zkontrolujte, jak dýcháte…

Jak poznáte, jestli trpíte předýcháváním?

Zodpovězte si následující otázky.

  • Dýcháte během dne pusou?
  • Chrápete ve spánku?
  • Probouzíte se a máte sucho v puse?
  • Když cvičíte nebo běháte, dýcháte pusou?
  • Když se nadechujete, zvedá se Vám jen hrudník?
  • Zíváte během dne?

Jestli odpovíte kladně alespoň na jednu z nich, máte na čem pracovat a tady jsou hned 2 věci, které můžete začít dělat.

1. Dýchejte méně

Kapacita plic průměrného dospělého člověka je 4-6 litrů. Přesto se nadechuje průměrně 12-20 za minutu. A na jedno nadechnutí pojme 0,5 litru vzduchu. To je hodně.

Přitom optimální je podle vědců 5,5 nádechů za minutu a 5,5 litrů vzduchu.

Studie z roku 2014 naznačuje, že dýchání rychlostí 5,5 dechů za minutu se stejným poměrem nádechů a výdechů zvyšuje variabilitu srdeční frekvence. To znamená odolnost těla vůči stresu. (Zdroj: International Journal of Psychophysiology, 2014)

Zároveň tato frekvence dýchání snižuje krevní tlak, zvyšuje hladinu energie a vede k pocitu euforie.

Pozor.

Méně dýchat neznamená dýchat pomaleji. I když budete dýchat pomaleji, můžete najednou nadechnout velké množství vzduchu.

Dýchat méně znamená, dělat mezi nádechy delší pauzy.

To znamená nadechovat se méně často a jemněji.

A pomůže Vám v tom i druhý bod, dýchat nosem.

2. Dýchejte nosem

Člověk je od přírody líný tvor. A pokud někde existuje nějaká klička, jak si něco usnadnit, tak po ní rychle sáhneme.

A stejnou kličku si lidé našli u dýchání.

Dýchání pusou je jednodušší

Od nepaměti sloužil nos jen na dýchání a pusa na jídlo.

Jenže pak si tělo řeklo, proč dýchat nosem, když to jde i pusou a je to jednodušší.

A průšvih byl na světe.

Jenže když se nadechujete pusou, tak velice jednoduše nadechnete velké množství vzduchu.

A s největší pravděpodobností ho zase rychle vydechnete a většinou dýcháte pouze do hrudníku.

Bránice se prakticky nehne. A to se říká o bránici, že je to druhé srdce a je důležité ji zapojovat co nejvíc.

Dýchání nosem je těžší

Oproti tomu je tady dýchání nosem.

Už když se nadechujete, je tady první překážka.

Nosní dírky jsou menší, takže za stejnou dobu nádechu pusou a nosem naberete menší množství vzduchu.

Zároveň přitom tedy musí více pracovat bránice a nadechujete se do břicha.

Navíc díky tomu, že vzduch nadechujete nosem, tak než se dostane do krku, tak je ohřátý. A nos z něj zachytí bakterie.

A to je správně.

Argumenty proč dýchat nosem a méně

Lepší okysličení

Každý orgán ve Vašem těle potřebuje pro svoji zdravou činnost dostatek kyslíku.

Ať už je to mozek, srdce, plíce, svaly a další orgány.

Díky tomu, že budete dýchat nosem tak zajistíte správnou hladinu CO2 ve Vaší krvi a kyslík se tak bude moct správně uvolnit.

Kvalitnější spánek

Dýchat nosem se dá i ve spaní. Pokud si nejste jistí, jestli v noci dýcháte výhradně nosem, zkuste si přelepit rty kouskem náplasti.

Nebojte, určitě se neudusíte.

Ráno byste se měli probudit odpočatí a plní energie na další den.

Protože jedině kvalitní spánek nám zajistí dostatek energie na další fungování.

Lepší výsledky při cvičení

Pokud jste doteď běžně dýchali při cvičení pusou, protože to bylo jednodušší, budete mít ze začátku problém všechno udýchat nosem.

Postupným tréninkem toho určitě jde docílit a vyplatí se to.

Je dokázáno, že dýchání nosem zlepší ve výsledku Váš výkon.

Budete totiž méně unavení, bude se Vám ve výsledku lépe dýchat.

A bonusem navíc je, že ve svalech se nebude hromadit tolik kyseliny mléčné. To znamená, nebudou Vás druhý den tak bolet svaly.

Krásnější úsměv

Nos má při dýchání důležitou funkci. Ohřívá nadechovaný vzduch. A čistí ho od virů a bakterií, které jsou ve vzduchu.

Pokud se nadechujete pusou, tak tento přirozený filtr obcházíte a veškeré viry a bakterie jdou přímo do pusy, krku a dále do těla.

V puse se pak vytváří více zubního plaku a ten vede k vyšší kazivosti Vašich zubů.

Zároveň z výzkumů vyplývá, že pokud dlouhodobě dýcháte pusou, tak jak máte pořád otevřenou pusu se mění tvar obličeje.

Lepší držení těla

Při nádechu nosem jde o přirozeně hlubší nádechy.

Nedýcháte jen do hrudníku, ale více zapojujete bránici a dýcháte víc do břicha.

To ve výsledku vede k tomu, že se méně hrbíte a jste více vzpřímení.

To je zase pozitivní pro případné bolesti zad v důsledku špatného držení těla.

Zaměřte se na to, jak dýcháte

Zdroj fotografie: databazeknih.cz

Vyplatí se to.

Je zajímavé si uvědomit, že i tak přirozené věci jako je dýchání je potřeba věnovat pozornost.

Že i dýchat je potřeba se naučit, přesto, že to umíme už od narození.

Každému, kdo chce porozumět tomu, jak dýchání ovlivňuje naše každodenní životy můžu doporučit knížku „Dech: Nové poznatky o ztraceném umění“ od autora Jamese Nestora.

Ještě, než si jí koupíte, koukněte na náš článek Naučte se správně dýchat: jakou inspiraci si vzít z knížky Dech. Ať si můžete udělat představu o tom, co v ní najdete a jestli stojí za to si ji přečíst.

Zdravému dýchání zdar!

Jak jste na tom Vy? Dýcháte převážně nosem nebo pusou?

Kategorie:Dlouhověkost Štítky:dýchání, dýchání nosem, overbreathing, předýchávání, správné dýchání

13 tipů jak cvičit a co jíst po čtyřicítce, abyste žili déle a lépe

11. 10. 2022 napsal Petra Langová 2 Comments

Nikdo z nás nemládne.

Když se přehoupne čtyřicítka, pořád člověku zbývá zhruba polovina života.

Času dost.

Také je to věk, po kterém v těle začnou probíhat určité změny.

Mimo jiné je stále těžší udržet se ve formě.

Ať už jde o fyzickou kondici nebo udržení optimální váhy.

Nejvyšší čas zaměřit se na 2 věci, které když správně uchopíte, můžete se cítit skvěle a být fit i po 40.

1) Nastavení mysli

Je potřeba si v hlavě urovnat, co chcete a připravit se na to, že změny se stanou trvalou součástí následujících let.

2) Vhodný pohyb

U cvičení je to o zvolení správného druhu pohybu, protože tělo začíná přirozeně „chátrat“. A tak je důležité zaměřit se na jiné aktivity a zpomalit nebo úplně eliminovat jeho chátrání.

S přibývajícími roky se Vaše tělo mění

S přibývajícími roky je stále těžší a těžší zůstat ve formě a udržet si optimální váhu.

Pokud nepatříte mezi ty šťastlivce, kteří nepřiberou, ani kdyby si každý den dávali svíčkovou se šesti, můžete mít po čtyřicítce problém s narůstajícími kily.

Plíživě – nenápadně. Kilo ke kilu a je tu problém.

Důvodem je to, že v těle probíhají metabolické změny. A těm je potřeba tomu přizpůsobit životní styl.

V opačném případě si totiž zaděláváte na cukrovku nebo třeba nějaké kardiovaskulární problémy.

A tady musí zapracovat hlava, uvědomit si tyhle změny jako fakt a přizpůsobit tomu životní styl.

Základ je obnovit složení svého těla

Tělo se skládá ze svalů, kostí, tuků, vody apod. A když je něčeho víc a něčeho méně, než má být, tak může být zle.

Kosti začínají slábnout

Nejpevnější kosti máte ve 30ti letech.

Když je Vám 45 let, Vaše kosti začínají slábnout.

Ženy jsou na tom hůř, než muži.

U těch některé studie uvádí úbytek 1% ročně. Což je dost. Zároveň pokud žena prochází menopauzou, tak rychlost úbytku pevnosti kostí se ještě zvyšuje. (Zdroj: American Journal of Epidemiology, 2002)

Díky slabším kostem jste náchylnější například ke zlomeninám, které se nejen hůře hojí, ale můžou Vás tak na delší dobu vyřadit z aktivního života.

Ubývá svalů

Ve 30 letech přicházíte o 3 – 5 % svalové hmoty, v 50 je to už 7 – 11 %.

Samozřejmě pokud necvičíte.

Přibývá tělesný tuk

Můžete třeba vážit plus mínus pořád stejně, ale pokud Vám ubudou svaly, změní se složení Vašeho těla.

Zvýší se obsah tuku.

Což není žádoucí, protože tím právě zvyšujete riziko kardiovaskulárních nemocí.

Dobrou zprávou je, že to můžete změnit.

I po 40 můžete zpomalit nebo zastavit úbytek svalů i zpevnit kosti

A díky tomu zůstat déle fit.

Zaměřte se na silový trénink.

Jedna studie ukázala, že po 10 týdnech silového tréninku účastníci v průměru zhubli o 1,4 kg, snížilo se jim množství tuku o 1,8 kg a navíc se zvýšil jejich klidový metabolismus o 7 %. (Zdroj: Trénink s odporem je léčebný: účinky silového tréninku na zdraví, 2012)

Výhodou silového tréninku oproti kardio tréninku (vytrvalostnímu) je, že po silovém tréninku tělo ještě dlouhé hodiny dokáže spalovat tuk. Po kardio cvičení je tato doba výrazně kratší.

Zase pozor.

Není úplně nejvhodnější vtrhnout do posilovny a začít zvedat těžké váhy. Výsledkem by bylo, že si akorát ublížíte.

Berte to jako příležitost vyzkoušet něco nového.

Tady je několik tipů, jak změnit svůj životní styl a více ho přizpůsobit přibývajícím rokům.

Vyzkoušejte zařadit do své každodenní rutiny některé z těchto tipů a vypěstujte si nové zdravé návyky.

A to nejen ve cvičení.

1. Zařaďte více tahových cvičení

Tohle platí hlavně pro muže.

Spíš než na nějaké hodně náročné cvičení se zaměřte na posílení celého těla.

Už Vám není 20 a je potřeba přeorientovat se také na nové způsoby pohybu.

Zaměřte se na komplexní posilování celého těla.

Přidejte tahová cvičení.

Začněte běhat.

Berte to jako příležitost vyzkoušet nové sporty, nová cvičení, která budou mít větší přínos pro Vaše tělo.

2. Uberte kardio cvičení

I ženy by měli více posilovat a méně častěji volit kardio cvičení.

Nebojte se, že by Vám narostly svaly jako kulturistům.

Nadměrné běhání, jízda na rotopedu, eliptickém trenažéru oslabuje Vaše kosti a zároveň přicházíte o svaly.

A to je přesně to, co nechcete.

Potřebujete zvýšit podíl svalů.

Neznamená to, že musíte přestat běhat, pokud Vás to baví. To určitě ne. Běh má spoustu zdravotních benefitů.

Jen zkrátka uberte času z těchto aktivit a zapracujte do svého plánu více silových tréninků.

3. Jestli jste nikdy nesportovali, začněte chůzí

Pokud jste doteď nedělali aktivně žádný sport nebo pravidelně necvičili, začněte pozvolna.

Chůze je pro začátek úplně ideální.

Nepotřebujete k němu žádné extra náročné vybavení a můžete chodit kdekoliv. Ať žijete ve městě nebo více v přírodě.

Pamatujte, že by mělo jít o rychlejší chůzi. Správnou rychlost poznáte podle toho, že nebudete schopni dlouho souvisle mluvit.

Až se trošku „rozchodíte“,  začnete zařazovat postupně posilování případně nějaké balanční cvičení.

4. Budujte svaly – nebudou Vás bolet klouby

Ne vždy je bolest kolen způsobena nějakou nemocí, jako jsou různé artritidy a záněty.

Někdy je příčinou jednostranné zatěžování a přetěžování nějakého kloubu nebo končetiny.

A posilovací cvičení zaměřené na posílení opačné svalové partie může kompenzovat tento rozdíl.

Například pokud Vás bolí kolena, může to být tím, že máte ochablé svaly na zadní straně stehen.

A pokud tedy posílíte svaly na zadní straně stehen, výrazně tím ulevíte kolenům.

A ve výsledku může být po bolesti.

Pro nastartování využijte například metodu FitPainFree od Hanky Toufarové.

5. Jezte méně

Díky tomu, že se s přibývajícími roky zpomaluje metabolismus, je potřeba tomu přizpůsobit i jídelníček.

Zmenšete své porce zhruba o 20 %.

Třeba tak, že vynecháte dopolední nebo odpolední svačinu.

Zamyslete se nad tím, co běžně jíte a najděte několik potravin, které jsou nejvíce kalorické a zároveň Vašemu tělu nedávají důležité živiny.

6. Omezte přidaný cukr

Po čtyřicítce je nejvyšší čas omezit potraviny, které obsahují velké množství přidaného cukru. Ať už jsou to různé sladkosti, dortíky, pečené koláče a buchty.

Je to kruté, ale je to tak.

Tyhle potraviny nejsou vhodné ani v mladším věku, ale v období, kdy se Vám zpomaluje metabolismus, jeden větrník nadělá daleko větší paseku.

Vždycky je to samozřejmě o množství.

Není to tak, že už si nikdy nedáte svůj oblíbený zákusek, jen by to nemělo být moc často.

7. Víc přemýšlejte o tom, co si dáváte na talíř

Pokud jste to doteď nedělali, zařaďte do svého jídelníčku více ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků.

Nejen že skvěle zasytí, ale navíc obsahují větší množství vlákniny, která Vám ve výsledku pomůže udržovat optimální váhu.

Do jídla používejte kvalitní tuky, například panenský olivový olej.

Naopak se vyhýbejte různým ztuženým tukům.

Poděkuje Vám za to Váš mozek, srdce a cévy.

8. Zbavte se zánětů

Dlouhodobý, tedy chronický zánět, Vašemu zdraví neprospívá.

Díky tomu, že je v těle dlouhou dobu, tak negativně působí na Vaše orgány a v důsledku toho pak vznikají závažná onemocnění.

Ve skutečnosti 3 z 5 lidí na celém světě umírají na nemoci spojené s chronickým zánětem, jako je mrtvice, rakovina, cukrovka, obezita a respirační onemocnění. (Zdroj: National Library of Medicine, 2022)

Zánět je tedy něco, co ve svém těle nechcete.

Pokud zařadíte do svého jídelníčku přirozeně protizánětlivé potraviny, mohou fungovat jako prevence.

Pokud už s nějakým chronickým zánětem bojujete, vyzkoušejte kurkumu.

Kurkuma má silné protizánětlivé účinky a díky tomu je při boji se záněty skvělým pomocníkem.

9. „Zahoďte“ permanentku do fitka

Spíš než na posilování jednotlivých partií se zaměřte na komplexní posílení celého těla.

Na to nepotřebujete posilovací stroje ve fitku, protože ty jsou většinou zaměřené na jednotlivé partie.

Daleko lepší je cvičit ve stoje, než sedět na posilovacím stroji, protože když sedíte, tak tělo nezabírá komplexně, ale jen ta část, kterou namáháte.

A co je důležitější.

Trénujete tím i svoji stabilitu a rovnováhu.

Vyzkoušejte si jednoduchý test.

Zkuste si obléknout ponožky ve stoje. Dokážete to? Pokud ano, je to super a Vaše stabilita a rovnováha je zatím v pořádku.

Jenže s přibývajícími roky klesá, člověk ztrácí jistotu a čím dál častěji se potřebuje podepřít, když vstává, podržet zábradlí, když jde ze schodů a tak dále.

Raději než na namakané bicepsy se soustřeďte na posílení celého těla.

10. Zpevněte střed těla

Souvisí to trochu s tím předchozím bodem.

Díky častému sezení ochabují zádové svaly i bederní svaly. A to pak ve výsledku vede k tomu, že Vás stále častěji bolí záda.

Pokud se zaměříte na posilování středu těla, Vaše záda Vám za to poděkují.

Přidejte si tedy do svých tréninkových plánů cviky jako je plank (prkno), pánevní most, nebo mrtvého brouka.

11. Začněte běhat

Běh je skvělý způsob, jak si po náročném dni vyčistit hlavu a zároveň uděláte něco i pro své zdraví a kondici.

Při běhu posilujete svoji koordinaci a rovnováhu.

Běhání je skvělé i pro Váš mozek, protože při běhání se zvyšuje průtok krve a snížíte tak pravděpodobnost, že dostanete mozkovou mrtvici.

Při běhání se zvýší přívod kyslíku do svalů a ty tím sílí, což potřebujete.

Pravidelné běhání také posiluje kosti a vazy, takže zase uděláte něco proti oslabování kostí, které přichází s věkem.

12. Dopřejte si dostatek spánku

Dostatek spánku je důležitý jak pro fyzické zdraví, tak i pro Vaši psychiku.

Měli byste spát ideálně 7 – 8 hodin denně.

Nedostatek spánku zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice a cukrovky.

Navíc pokud jste nevyspalí, jste druhý den unavení a nechce se Vám pak cvičit.

13. Buďte v pohodě

Dlouhodobý stres je také nepřítelem zdraví a zdravého životního stylu.

Má vliv nejen na imunitu.

Lidé, kteří jsou často nebo dlouhodobě ve stresu mají zvýšené riziko vzniku mrtvice, srdečních příhod, trpí depresemi a úzkostnými poruchami.

Když je tělo ve stresu, budete hůře hubnout přebytečná kila.

Buďte tedy co nejvíc v pohodě.

Cvičit můžete s partnerem nebo přáteli, ve dvou se to vždycky lépe táhne a navíc Vás vytáhne, když se Vám zrovna nebude chtít.

Pokud budete mít nastavený nějaký tréninkový a stravovací plán, tak se odměňte, když ho dodržíte. Stačí nějaká maličkost, která Vám zlepší den nebo Vás naopak bude motivovat k tomu, dodržet své předsevzetí.

Najděte si svou cestu

Každý člověk je jiný a vyhovuje mu něco jiného.

Je tedy důležité najít si svojí cestu.

Tohle bylo několik tipů, které by Vám měli napovědět a navést.

Svoji cestu si ale musí najít každý sám, protože to není věc na dva měsíce.

Pokud chcete být dlouho zdraví a udržet se co nejdéle ve formě, tak Vás to musí hlavně bavit.

Ta změna musí být trvalá, musí se stát přirozenou součástí do dalších let.

A buďte trpěliví. Žádné zkratky v tomhle neexistují a změna se nestane přes noc.

Máte nějaký tip, jak se udržet co nejdéle ve formě?

Kategorie:Dlouhověkost

7 návyků pro dlouhověkost (založených na vědě)

21. 9. 2022 napsal Petra Langová Leave a Comment

Žila do 119.

V dubnu roku 2022 zemřela nejstarší žena na světě – Japonka Kane Tanaková. Bylo jí právě 119 let a najdete ji v Guinessově knize rekordů.

Jak je možné, že někteří lidé umírají v 50 letech a někteří se dožijí 100 i více let?

Náhoda? Nebo v tom určitou roli hraje genetika a to jakým způsobem žijí, co dělají a jak jí?

A co můžeme udělat něco už dnes, abychom se dožili ve zdraví vysokého věku?

Strašně moc otázek, na které neznáme všechny odpovědi.

Vědci dnes už postupně odkrývají tajemství dlouhověkosti.

Odhalují příčiny, proč stárneme. Jaké jsou naše limity.

Nachází a testují látky, které dokáží prodloužit život.

Asi přijde doba, kdy se lidé budou běžně dožívat sta let a možná více.

Není to blbina?

Možná už jste slyšely pojem „blue zone“. Neboli modré zóny. Mezi obyvateli japonské Okinawy, italské Sardinie a kostarického poloostrova Nicoya žije nejvíce stoletých lidí na světě.

A tak se logicky vědci ptají a zkoumají, jak je to možné. Co tito lidé dělají jinak, než jinde?

Ukazuje se, že je to způsobeno tím, co jedí a jak žijí. Na základě toho vznikla už řada diet a doporučení co jíst, když se chcete dožít ve zdraví vysokého věku.

To by bylo téma na samostatný článek, nicméně ve zkratce lze shrnout tyto zásady.

Lidé v modrých zónách jedí hodně ovoce a zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků. Naopak omezují cukr, mléčné výrobky a maso. A samozřejmě se snaží připravovat jídlo co nejpřirozeněji. Jedí opravdové jídlo, ne průmyslově zpracované.

Průměrný věk dožití

Statistiky z roku 2021 říkají, že v Japonsku a ve Švýcarsku je možné očekávat věk dožití v průměru 84 let.

V USA i České republice 77 let. Na Slovensku je 74 let. (Zdroj Průměrná délka života ve vybraných zemích k roku 2021 – Statista)

To je 7 let resp. 10 let, které buď máte nebo nemáte.

Chcete tedy pro delší a kvalitnější život udělat něco už dnes?

Konec stárnutí

Zdroj fotografie: melvil.cz

Stárnutí se ve své knize Konec stárnutí věnuje australský profesor biologie a genetiky na Harvardské lékařské fakultě David Sinclair.

A proč bychom ho měli poslouchat?

Už 20 let studuje genetiku a stárnutí.

Je spoluautorem řady studií na téma stárnutí, jeho příčin a toho, co může každý z nás udělat už dnes. Pro delší a zdravější život.

Za svůj výzkum a významné objevy získal už více než tři desítky ocenění.

Jeho kniha „Konec stárnutí: Proč stárneme a proč už nemusíme“ si získala respekt a uznání i mimo odbornou veřejnost.

Mimo jiné v ní vyjmenoval 9 charakteristických známek stárnutí, které vědci dali dohromady.

A i když je dlouhověkost poměrně „nový“ obor, tak řada těch věcí dává smysl. A jen budoucnost ukáže, jestli se jednou lidé budou běžně dožívat 100 let a více.

Ve své knížce David Sinclair říká, že geny dlouhověkosti můžeme využít už nyní, a definoval několik věcí, které nám mohou pomoci bez ohledu na věk nebo zemi.

Jaké to jsou?

1. Dodržujte přerušovaný půst

Začneme u jídla.

Možná už jste slyšeli o přerušovaném půstu.

Jeho princip spočívá v tom, že nemusíte omezit množství jídla, ale omezíte čas, kdy ho jíte.

Po každém jídle totiž v těle fungují různé procesy, kdy ho tělo musí zpracovat. A když jíte v průběhu celého dne, stále musí něco dělat. Tím, že budete mít v průběhu dne časové okno kdy jíte a kdy nejíte, umožníte tělu si „odpočinout“.

Čas kdy jíte a kdy se postíte si zvolíte sami

Existuje spousta variant přerušovaného půstu.

Asi nejběžnější je varianta 16:8. To znamená, že časové okno kdy můžete jíst je 8 hodin a zbylých 16 se postíte. A pijete maximálně vodu. Ráno si posunete snídani třeba na 10 hodinu a poslední jídlo sníte maximálně v 18 hodin. Můžete si to přizpůsobit vlastnímu režimu.

Někdo preferuje variantu 14:10.

Ti odvážnější 5 dní jídlo, 2 dny půst.

V extrémním případě v průběhu měsíce týden půstu, zbytek běžné stravování.

Jaký má přerušovaný půst přínos pro zdraví?

Zdravotní benefity přerušovaného půstu jsou následující.

Zlepšuje inzulínovou citlivost, zvyšuje hladiny růstového hormonu, díky čemuž pomáhá spalování tuků a budování svalové hmoty. Takže je skvělým pomocníkem, pokud potřebujete zhubnout.

Snižuje riziko srdečních onemocnění, pomáhá při léčbě cukrovky i při snižování hladiny cholesterolu.

Sama jsem si přerušovaný půst vyzkoušela a v zásadě ho i dodržuji.

2. Udržujte správnou hladinu aminokyselin

Aminokyseliny jsou organické sloučeniny a základní stavební prvky všech proteinů v těle a jsou pro náš život nezbytné.

Hmm, hezká definice, co to ale znamená?

Aminokyseliny jsou molekuly používané všemi živými tvory k výrobě bílkovin.

Aby vaše tělo správně fungovalo, potřebuje 20 různých aminokyselin.

Mimo jiné ovlivňují fungování orgánů, žláz, tepen, pomáhají při přepravě živin v těle, jsou nezbytné k hojení ran a regeneraci tkání.

Devět z těchto aminokyselin se nazývá esenciální aminokyseliny.

A ty esenciální je potřeba do těla dostat jídlem.

Jak získat aminokyseliny

Aminokyseliny najdeme v převážně v mase, ale i v rybách, vejcích a mléčných produktech.

Nejde tedy jíst jenom maso od rána do večera, protože všeho moc škodí. Jídlo skládající se převážně ze živočišných produktů vede k úmrtnosti na kardiovaskulární choroby nebo rakovinu.

Určitě se vyhýbejte vysoce průmyslově zpracovanému masu. Tedy uzeninám, párkům, klobásám, slanině.

Takže jako u všeho platí, všeho s mírou. Dát si občas červené maso nebo uzeninu nikoho nezabije.

Ukazuje se ale, že převaha rostlinných bílkovin nad živočišnými prospívá našemu zdraví a snižuje úmrtnost.

Jen správnou stravou ale život neprodloužíte.

Musíte přidat pohyb.

3. Pravidelně se hýbejte

Je všeobecně známé, že cvičení prospívá zdraví.

Zlepšuje krevní oběh, prospívá zdraví srdce a plic, růstu svalů.

Mnohem důležitější ale je, že cvičení prospívá i našim buňkám.

Cvičte a budete mít delší telomery

Telomera je koncová část každé DNA sekvence tj. buňky a chrání chromozomy na konci DNA.

Délka telomer, respektive zkracování telomer je jednou z příčin, proč stárneme. A pokud bychom dokázali zpomalit krácení telomer, prodloužili bychom si život.

Vědci zjistili přímou souvislost mezi cvičením a délkou telomer.

Tím jak stárneme se nám telomery zkracují, ale zjistilo se, že lidé, kteří pravidelně cvičí, mají telomery delší.

Žádná procházka, ale pořádný sprint

Důležité je říct, že pohyb v tomto případě neznamená poklidnou procházku při západu slunce.

Je prokázané, že pokud chcete zapojit geny dlouhověkosti cvičením, musí jít o vysoce intenzivní cvičení.

Takové, při kterém se zvýší vaše tepová frekvence na 70-85 % maxima.

Poznáte to jednoduše tak, že budete tak zadýchaní, že nebudete moci prakticky mluvit.

Časování jídla, aminokyseliny a pohyb jsou tedy základ. Pokud chcete udělat ještě víc, bude Vám možná trochu zima 🙂

4. Otužujte se

Chlad aktivuje geny dlouhověkosti.

Při nízkých teplotách tělo reaguje a snaží se dostat zase do rovnováhy. Zvýší se tep, zrychlí dýchání, mění se prokrvení kůže.

V jednom pokusu vědci snížili myším teplotu těla o půl stupně. Geneticky je upravili tak, aby jejich teplota byla o půl stupně nižší. A to vedlo k tomu, že se život samiček prodloužil o 20%  a samečkům o 12 %. To by v případě lidí znamenalo prodloužení života o 7 let.

Z terapií chladu a otužování se stal v posledních letech doslova fenomén.

Wim Hofova metoda

Poměrně známým propagátorem otužování a chladové terapie je Wim Hof.

Tenhle Nizozemec se věnuje extrémním sportům a své tělo pravidelně vystavuje extrémnímu chladu.

Je známý tím, že uběhl půlmaraton bos na sněhu a ledu, plaval pod ledem, vystoupal na Kilimandžáro jen v kraťasech nebo naopak bez vody běžel maraton v poušti.

Vyvinul a nechal si patentovat svoji unikátní Wim Hofovu metodu. Ta je podle něj praktickým způsobem, jak se stát šťastnějšími, zdravějšími a silnějšími.

Je založena na třech principech

  1. Dýchání
  2. Chlad
  3. Meditace

Odměnou by Vám pak měl být dostatek energie, lepší spánek, silnější imunitní systém, snížená hladina stresu, lepší schopnost se soustředit a v neposlední řadě také silná vůle.

Bodejť by ne. Vždyť ponořit se do kádě s ledem v plavkách dokáže jen silný jedinec 🙂

Ať si o Wim Hofovi a jeho kouskách myslíte co chcete, tak studená sprcha nebo koupání v zimě v rybníce určitě prospěje Vašemu zdraví.

5. Vyhýbejte se kouření a alkoholu

Kouření škodí zdraví. To je mnohokrát prokázaný fakt. Je příčinou nejméně 25 závažných onemocnění.

Kuřáci mají větší pravděpodobnost, že zemřou na nemoci srdce a cév, různá plicní onemocnění nebo rakovinu.

Bohužel je stále hodně lidí, kteří to neřeší a vesele kouří. A takové ty věty typu „Na něco umřít musim“ nechápu. Ale jejich volba.

Ani ty různé elektronické cigarety nejsou žádnou výhrou, jsou plné chemie a ve výsledku jsou snad ještě horší, než klasické cigarety.

Stejně tak nadměrná konzumace alkoholu nejde dohromady s dlouhým a zdravým životem.

Zvyšuje riziko srdečních onemocnění, onemocnění jater a v neposlední řadě rakoviny.

6. Jezte méně často

Začali jsme jídlem a jídlem i skončíme.

Předposlední doporučení bude možná zní drsně. Ale má své opodstatnění.

Žijeme v době blahobytu. Bez ohledu na to, co se děje se máme dobře. Jídlo jednoduše dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Přitom občasný půst našemu tělu může jen prospět.

Méně jídla nám jen prospěje

Principem kalorické restrikce, tedy méně jídla, je snížení příjmu kalorií zhruba o 30%, než je doporučeno pro zdraví životní styl.

Proběhla řada studií na zvířatech (myších, opicích), které ukázaly přínos omezení jídla pro prodloužení života.

Byla řada studií i u lidí, ale vědci narazili na zásadní problém. A to, že lidé nebyli schopni dodržovat snížený jídelníček dlouhodobě a vždycky ve finále podlehli jídlu, které je doslova všudypřítomné.

Zajímavá byla jedna studie z počátku 90 let, kdy 8 lidí žilo po dobu dvou let v uzavřené kopuli (12 tisíc m2) v jižní Arizoně a jedli jen to, co si dokázali vypěstovat.

A protože toho zrovna moc nevypěstovali, tak měli často hlad. Ale netrpěli podvýživou. Před experimentem a po něm podstoupili lékařské testy a výsledky byly zajímavé.

Během dvou let ztratili 15-20 % své váhy, o 25 % jim klesl krevní tlak, o 21 % hladina krevního cukru a měli o 30 % nižší hodnotu cholesterolu.

Tento přístup určitě není pro každého.

Spíš by to opět berte jako doporučení k zamyšlení a vyzkoušení toho, dát si občas půst. Jak se potom budete cítit.

Nebo si vystačíte jen s přerušovaným půstem, o kterém už byla řeč. I ten, pokud ho budete opravdu dodržovat, zajistí tělu úlevu v tom, že bude mít dostatek času na regeneraci a přirozené pochody.

7. Zaměřte se na to, co jíte

„Ukaž mi, co jíš, a já ti řeknu, jak dlouho budeš žít.”

Takhle to bohužel nefunguje. Každý z nás je jiný, a proto je potřeba vyladit jídelníček.

Sledujte, jak se po jídle cítíte. Nechte si udělat test na potravinové intolerance a zjistíte, které potraviny špatně trávíte a dělají neplechu. A měli byste je omezit nebo úplně vyřadit.

Základem je jíst opravdové jídlo.

To znamená co nejšetrněji upravené základní suroviny. Bez zbytečných chemických přísad a dochucovadel. Maso, ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny kvůli dostatku vlákniny, oříšky, semínka. Kvalitní tuky.

Vyhněte se potravinám, které dělají v těle neplechu. Patří sem bílý cukr, průmyslově zpracované produkty, technicky zpracované rostlinné oleje, bílá mouka a produkty z ní, uzeniny, alkohol, glutamát, ad.

Rozhodně se chcete vyhnout zánětům, protože ty nás zabíjejí. Přidejte tedy do jídelníčku potraviny, které jsou přirozeně protizánětlivé.

Sem patří například kurkuma, bobulové ovoce, tučné ryby, brokolice, avokádo, zelený čaj, chilli papričky, houby, hroznové víno, olivový olej, čokoláda, rajčata, třešně a ořechy.

Závěrem

Tak to bylo 7 návyků, které Vám mohou prodloužit život.

  1. Dodržujte přerušovaný půst
  2. Udržujte správnou hladinu aminokyselin
  3. Pravidelně se hýbejte
  4. Otužujte se
  5. Vyhýbejte se kouření a alkoholu
  6. Jezte méně často
  7. Zaměřte se na to, co jíte

Některé možná budete dělat přirozeně. Jiné budou třeba trochu „bolet”. Ale určitě stojí za pár měsíců či dokonce let navíc, které si můžete užít se svou rodinou.

Jaké máte tipy na dlouhý a spokojený život?

Chcete se dožít stovky nebo to plánujete zabalit dřív? Co děláte pro svůj život? Napište do komentářů.

Upozornění:
Toto jsou výhradně zpravodajské a informační webové stránky. Neposkytujeme lékařské poradenství, diagnostiku ani léčbu. Tento obsah není zamýšlen jako náhrada za odbornou lékařskou pomoc, diagnostiku nebo léčbu. S jakýmikoli dotazy ohledně vašeho zdravotního stavu vždy se obraťte na svého lékaře. Nikdy nezanedbávejte odbornou lékařskou radu nebo ji neodkládejte kvůli něčemu, co jste si přečetli na tomto blogu.

Kategorie:Dlouhověkost

Next Page »

© 2023 · Všechna práva vyhrazena
Clipsan s.r.o., Dominikánská 6, 301 00 Plzeň
Ochrana osobních údajů