Petra Langová

Neškodí Vám náhodou to, co jíte?

Někdo má rád vdolky, jiný zase holky.

Každý z nás je jedinečný. To, co jednomu prospívá, jinému škodí.

Jak to zjistit?

Můžete dlouhé týdny a měsíce testovat potraviny a jejich kombinace…

Nebo si skočit na test a mít za pár dní jasno.

Podívejte se na reálnou zkušenost z testu na potravinovou intoleranci. Nejprve šok a následně pozitiva.

Intolerance není alergie

Na začátek je důležité vědět a rozlišovat nebo potravinovou alergií a potravinovou intolerancí = nesnášenlivostí.

Jedná se totiž o dvě zcela odlišné věci.

Alergie na potraviny je závažné onemocnění, které může přímo ohrozit život člověka. Pokud člověk sní potravinu, na kterou je alergický tak to vyvolá to okamžitou imunitní reakci, která se projevuje různě. Může jít o vyrážku, zvracení, otok, kýchání, rýma, ad. Reakce se projeví v řádu minut po snězení takové potraviny. Ty nejzávažnější reakce mohou skončit smrtí.

Tím se zásadně liší od potravinové intolerance.

Potravinová intolerance vlastně znamená nesnášenlivost na některou potravinu. Nebo její složku. A projevují se jinak, než alergie.

Intolerance je zákeřnější

První odlišnost intolerance od alergie je v době, kdy se projeví.

Ve většině případů to totiž není ihned po snězení toho jídla, ale s odstupem několika hodin nebo i dní. A to je právě ten problém, protože člověk to pak těžko spojí s tím dotyčným jídlem.

Nesnášenlivost neboli intolerance, se často projevuje jako nepříjemné trávení. Člověk může mít nafouklé břicho, bolest břicha, někteří lidé trpí bolestmi hlavy, jsou více unavení a neví proč. U někoho se můžou projevit i kožní potíže. Různé vyrážky. Je to hodně individuální.

Zásadní rozdíl intolerance vůči alergii je v tom, že alergie se projeví prakticky ihned, takže člověk to dokáže snadno vyhodnotit, co mu ji způsobilo.

Potravinovou intoleranci můžete mít od narození a vůbec o ní nemusíte vědět. Některé příznaky berete jako samozřejmost, ale přitom samozřejmé být vůbec nemusí. V mládí má člověk spoustu jiných starostí, a tak si začne až později v životě uvědomovat, co dělá tělu dobře a co naopak ne.

Intolerance může být daná geneticky, nebo si za ní můžete také sami kvůli tomu, co jíte. Smažená a tučná jídla, hodně sacharidů, to všechno může vést k tomu, že tělo nedokáže produkovat dostatek trávicích enzymů. Nestrávíte tak dobře, co jste snědli. A to se pak projevuje třeba nadýmáním.

Intoleranci je možné otestovat

To, jestli trpíte nesnášenlivostí na některé potraviny nebo jejich složky, slibuje zodpovědět jednoduchý krevní test.

Odebere se vzorek krve a ten se pak v laboratoři otestuje na protilátky IgG (Imunoglobulin G), které začne tělo produkovat.

Podle toho, kolik protilátek tělo vytvoří, se vyhodnotí, jak moc snášíte nebo nesnášíte určité potraviny.

Takový test nabízí hned několik laboratoří a subjektů. Rozhodně to není něco nedostupného.

Jen takové testy neproplácí zdravotní pojišťovna, takže si ho platí člověk sám.

Výběr testu na potravinové intolerance

Já jsem našla laboratoř v Plzni.

V nabídce služeb jsem si mohla vybrat celkem ze 4 variant podle toho, kolik potravin v rámci testu prověří.

Nejnižší balíček obsahuje 53 potravin, dále pak 107, 215 a nevyšší balíček 287 potravin.

Cena v této laboratoři se pohybuje od 2500 Kč za nejnižší balíček po 8500 Kč za nejvyšší. Když jsem se dívala po jiných, byly ceny podobné.

Osobně jsem zvolila variantu 53 potravin, protože to bylo nejlevnější a chtěla jsem mít základní přehled.

Tahle varianta totiž postihuje nejčastější alergeny, respektive potraviny, které můžete hůře trávit. Konkrétně gluten (lepek), kasein (hlavní složka mléčné bílkoviny), vejce. Mimo to se testuje maso, vybrané ovoce a zelenina, ořechy, luštěniny, ryby, houby, bylinky a koření a kávu a čaj.

Testuje se zkumavka krve

Co bylo super, že nebylo potřeba se objednávat na konkrétní datum a čas.

Prostě přes internet si vyberete variantu testu, objednáte, zaplatíte a můžete vyrazit na odběr.

Dostala jsem do e-mailu i podrobné informace o tom, jak se chovat před testem, po něm a jak probíhá.

Jako že v den testu je vhodné přijít ráno na lačno. Nekouřit. A pořádně se před ním napít. Vody nebo neslazeného čaje.

Test se dělá z krve. Odebírá se jedna zkumavka. Zkrátka běžný odběr krve, který jsem už mnohokrát absolvovala u lékaře.

Přišla jsem na místo, vyplnila ještě jeden formulář a hned jsem byla na řadě.

Za 10 minut bylo hotovo a mohla jsem odejít domů.

Výsledky testu přišly po týdnu

Při objednání testu zadáte své kontaktní údaje, číslo pojišťovny a rodné číslo. Myslím, že dokonce výsledky, pokud s tím souhlasíte, předají zdravotní pojišťovně, která je zadá do Vaší anamnézy. Ale to si teď nejsem jistá.

Samotné výsledky obdržíte zhruba za týden písemně do e-mailu.

Dokument je zaheslovaný, takže se nemusíte bát, že by někdo četl Vaše osobní údaje.

Do SMS dostanete heslo, díky kterému výsledky otevřete a můžete si je stáhnout nebo vytisknout.

Dokument obsahuje jednotlivé vyjmenované potraviny, na které Vás testují, a jakou reakci vyvolaly.

Jsou tam celkem čtyři úrovně:

• žádná reakce
• slabá reakce
• velká reakce
• silná reakce

Pokud nemáte u dané potraviny žádnou reakci nebo slabou reakci, tak na tuto potravinu není intolerance. A můžete ji jíst podle libosti.

U takových, které vyvolaly velkou reakci, ty byste měli omezit a postupně zkoušet jak na Vás v tom omezeném množství působí.

Potraviny, které zaznamenaly silou reakci, ty je doporučené na 3 měsíce vyřadit ze svého jídelníčku. A pak znovu otestovat. Může se totiž stát, že pokud si tělo odpočine, tak při zkušebním otestování vyvolají menší rekci.

Jak jsem dopadla?

Vůbec jsem si nepřipouštěla, že by mohlo být nějaké jídlo, které špatně trávím. Respektive se kterým si moje tělo nedokáže úplně poradit.

O to větší šok jsem zažila, když jsem dostala výsledky.

A z těch nejzákladnějších mi vyšla intolerance na lepek, kasein, vejce, brambory a luštěniny (čočku, fazole a sójové boby).

Vyšší reakce jsem měla například i některého ovoce a zeleniny.

Super, co budu jíst? 🙂

Jsou vůbec výsledky průkazné?

Když jsem zjistila své výsledky, začala jsem pochopitelně googlit.

Co z toho pro mě plyne. Jak to, že jsem na to nepřišla dřív.

Respektive jak je možné, že jsem nezaznamenala žádné větší problémy. Většinu potravin, kterým bych se měla vyhýbat, jsem doteď normálně jedna a nepřišlo mi, že bych měla nějaké problémy s jejich trávením.

Negativní články

Narazila jsem i na několik článků, které tohle testování označují jako podvod na lidech, protože prý tyto testy nemohou prokázat potravinovou intoleranci. Že vlastně každému, kdo na ně jde, vyjdou špatně potraviny, které jí často.

Jenže já měla vysokou reakci i na čočku, fazole, sóju a to jsou potraviny, které opravdu vůbec nejím.

Takže tenhle argument neberu.

Selský rozum

Stačí mi selský rozum na to, abych zbystřila, když mé tělo začne vytvářet vysoké hladiny protilátek jako reakci na nějaké jídlo. To asi nebude úplně normální.

Když máte podezření, že Vám nějaká potravina nedělá dobře, můžete tzv. eliminační dietou zjistit, jestli to tak skutečně je. Jenže to je na dlouhé lokte. Když byste každou potravinu měli na 3 měsíce vyloučit a pak další na 3 měsíce.

Díky testu máte první základní informaci, na které potraviny si dát pozor a začít je testovat jako první.

V závěru zprávy z laboratoře stojí, že je potřeba vždycky výsledky zkonzultovat s nutričním terapeutem, nebo podobně zaměřeným odborníkem. Pokud totiž vyloučíte se svého jídelníčku některé potraviny, může to znamenat, že připravíte tělo o důležité živiny, které potřebuje.

Konzultace s nutriční terapeutkou

Už dva roky chodím k nutriční terapeutce. Na začátku se mě ptala, jestli nemám na něco alergii, ale protože jsem nepociťovala žádné potíže, tak jsem ani nevěděla, že mi nějaká jídla nesednou.

Teď jsem se s ní chtěla pobavit o výsledcích testu. Jenže konzultaci jsme měli plánovanou až za měsíc.

Rozhodla jsem se tedy, že ten měsíc pojmu jako testovací. Nebudu jíst lepek, mléčné výrobky, vajíčka a brambory a uvidím, jak se po tom měsíci budu cítit. Jestli se to třeba projeví i na váze.

Po měsíci jsem přišla k terapeutce, ukázala výsledky a měla jsem spoustu dotazů.

Ptala jsem se jí mimo jiné na to, jak je možné, že jsem nikdy nepociťovala nějaké závažnější problémy, co se týče vajec, brambor, mléčných výrobků nebo běžného pečiva s lepkem.

Jestli se vůbec může intolerance projevit v průběhu života.

Jestli jsou vůbec ty testy průkazné, co si o nich myslí.

Co říkala?

Shodli jsme se na tom, že je určitě možné, aby se problémy projevily až postupem času.

Může za to určitě i životní prostředí, ve kterém žijeme. Co dáváme na svůj talíř.

A pak je to i kvalita potravin.

Mimo jiné jsme se bavili o tom, že dnes už vejce není to vejce, které jedly naše babičky před 50 lety. Jogurt už není jogurt, chleba z obchodu taky chutná jinak, než když si ho upečete doma ze základních surovin.

Čím dál víc potravin je stále více a více průmyslově zpracovaných. Prodlužuje se jejich trvanlivost. Přidává se do nich víc a víc konzervantů, barviv, dochucovadel, zvýrazňovačů chuti a dalších „dobrot“.

A to všechno může mít vliv i na to, jak naše tělo reaguje a tráví to, co jíme.

A že podle ní je to celé hlavně o množství.

Pokud nemá člověk vyloženě potravinovou alergii, tak není potřeba se 100 % vyhýbat některým potravinám. Ale raději si najít to optimální množství, které člověku zas tak nevadí. A právě i s ohledem na to, že pokud bych úplně vynechala mléčné výrobky, bude mi chybět třeba vápník.

A jak dopadl můj měsíční test?

Na měsíc jsem prakticky ze 100 % vyloučila mléčné výrobky a vejce. Když tedy pominu skryté množství v jiných potravinách. To jsem fakt neřešila. Brambory jsem měla za tu dobu asi 2x a pečivo s lepkem zhruba jedno v týdnu.

Na první pohled mi nepřišlo, že bych cítila nějakou strašně velkou úlevu a zásadní změnu.

Ale bylo zajímavé pozorovat, jak jinak fungovalo moje trávení.

Přišla jsem na to, že není normální být často nafouknutá. Nemít chuť na jídlo, protože vím, že mi po něm bude špatně. A to se mi v poslední době stávalo často.

Měla jsem hlad, ale věděla jsem, že až se najím, tak mi bude těžko. A ne kvůli tomu, že si dám pečený bůček nebo svíčkovou s knedlíkem.

Takže vlastně to změna byla 🙂

Hnula se i ručička na váze

Aniž bych nějak zásadně omezila množství jídla nebo víc cvičila, tak přesto jsem spálila více tuku. Shodila jen asi kilo a půl. Nic zásadního, ale ani jsem to nebrala jako dietu na hubnutí.

Možná jsem jen o něco méně „škodila“ svému tělu a ono se mohlo soustředit na to podstatné.

Nutriční terapeutka mi nastavila nějaké změny v jídelníčku, poradila čemu se vyhnout a čím to případně nahradit. Tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat v dalších měsících.

Možná je měsíc krátká doba na to, aby se nějak projevily zásadnější změny.

Rovnováha

Po prvním šoku, „co vlastně teda budu jíst“ přišlo uklidnění.

Je důležité si to srovnat v hlavě, že se vlastně nic neděje. Nemám alergii, takže když si dám čas od času krajíček žitného chleba nebo oblíbenou omeletu, svět se nezboří a mému zdraví to zásadně neublíží.

Celé je to o množství.

Nebudu jako přílohu volit 4x v týdnu brambory, přesto že je miluju, ale dám si je jen jednou. To samé s vejci, mléčnými výrobky, lepkem.

Musím najít rovnováhu, abych se cítila dobře. Nejen fyzicky, ale i psychicky.

Každá z uvedených potravin totiž obsahuje i další důležité látky pro zdraví. Takže nějaké radikální změny by mohly být k horšímu.

Měsíc bez intolerance

Mám za sebou zhruba měsíc, kdy jsem prakticky všechny tyto potraviny vyřadila ze svého jídelníčku. A cítím se dobře. Postupně budu zkoušet, jak často si můžu dát vajíčka, brambory, běžné těstoviny, krajíček čerstvého chleba, kterému se nic nevyrovná. Omlouvám se všem bezlepkářům, ale bezlepkový chleba opravdu není chleba. Nebo jsem alespoň nenašla ten správný.

Některé potraviny určitě nebudu mít problém vynechat nebo nahradit jinými, u ostatních si postupem času najdu vhodné množství.

Určitě toho ale nelituju. Ani peněz, ani toho, že jsem test podstoupila. Sice mi naboural můj zažitý systém vaření a stravování, na druhou stranu je to zase výzva.

Těším se, jak vyzkouším nové druhy bezlepkových příloh. Že budu muset při vaření zase trošku víc přemýšlet. A obměnit zažité recepty na oblíbená jídla.

A co je nejdůležitější. Myslím si, že znát svůj zdravotní stav je extrémně důležitá součást prevence.

Jestli se chci ve zdraví dožít vysokého věku, je potřeba svému tělu nejen dát všechno, co potřebuje. Ale zbytečně mu neškodit. A ovlivnit věci, které ovlivnit můžu.

Investice do testu se vyplatí

Je mi jasné, že každému může být fuk, které potraviny zrovna já hůř trávím. S tím počítám. Je to určitě nejosobnější článek, který jsem na tenhle blog napsala. Tak snad mě neukamenujete.

Spíš jsem chtěla, aby Vás nasměroval k zamyšlení.

Řadu věcí totiž bereme tak nějak automaticky a nepřemýšlíme nad tím, že by to mohlo být jinak. Nebo bereme něco jako normální, ale ono to zas tak normální není.

Po měsíci sama sobě říkám: „Holka, měla sis ten test udělat dřív!!!”

Dozvěděla jsem se, jakým potravinám se vyhýbat nebo je alespoň omezit, aby se mi lépe žilo, fungovalo a pracovalo.

Máte zkušenost s potravinovou intolerancí?

Podstoupili jste někdy podobný test nebo jste objevili, co vám dělá nedobře nějak jinak? Napište do komentářů