
Tři tisíce let.
Tak dlouho indičtí léčitelé doporučují kořen jedné nenápadné rostliny svým pacientům.
Jak to, že o ní u nás v Evropě donedávna skoro nikdo nevěděl?
A proč o ní najednou mluví každý druhý moderní lékař?
Co dělá tato rostlina v lidském těle, co jiné byliny neumí?
Strašně moc otázek, na které jsme dlouho neznali odpovědi.
Až teď.
Když se ašvaganda dostala pod mikroskop, ukázalo se, že staří mudrci věděli něco, co my dnes teprve zkoumáme.
A ukázalo se i něco, co většinu lidí překvapí: ašvaganda Vás neuklidní.
Neuspí Vás jako heřmánek a nevypne jako prášek z lékárny.
Naučí Vaše tělo zvládnout stres jinak – a to je něco úplně jiného.
Jedna rostlina, čtyři jména
Když si o ašvagandě začnete číst, narazíte na čtyři různá jména. Všechna patří téže rostlině a stojí za to vědět, odkud se vzala — protože každé z nich o ní něco prozradí.
Ašvaganda (na obalech častěji ashwagandha) je sanskrtský název a doslova znamená „vůně koně“.
Nebojte se, nejde o aroma. Staří učenci tím chtěli vyjádřit, že kdo ji užívá, získá koňskou sílu, vitalitu a vytrvalost.
Withania somnifera je vědecký název. To druhé slovo pochází z latinského somnus, tedy spánek — „přinášející spánek“.
Vitánie snodárná je český překlad toho latinského jména. „Snodárná“ = dárkyně snu. Je to doslovný převod, ne samostatné pojmenování.
⚠️ Pozor, ať si z toho jména neodvodíte víc, než v něm je. Neříká, že po ní usnete jako po prášku. Je to jméno, které rostlině dali podle toho, k čemu ji tradičně používali.
Indický ženšen je přezdívka, kterou dostala v Evropě. S pravým ženšenem není příbuzná ani vzdáleně – jméno vzniklo proto, že se používá podobně: jako tonikum, které dodává sílu a odolnost.
Odkud pochází
Roste hlavně v Indii, ale i v severní Africe a na Blízkém východě. Je to nízký keř s červenými plody.
Plody jsou ale jen lákadlo. To pravé bohatství je pod zemí — kořen.
Z kořene se vyrábí extrakt, který v ájurvédě patří už tři tisíciletí mezi nejcennější bylinné prostředky.
A jedna praktická poznámka, která rozhoduje při nákupu: není extrakt jako extrakt.
Na obalech se potkáte se sušeným práškem z kořene i s koncentrovaným extraktem, a čísla na nich nejde srovnávat přímo. Jak se v tom vyznat, rozebíráme v článku o dávkování ashwagandhy.
Co je vlastně adaptogen?
Ašvaganda patří mezi takzvané adaptogeny.
Co to vlastně je?
Adaptogeny jsou skupinou rostlin, které mají jednu společnou vlastnost — pomáhají tělu lépe zvládnout stres.
Ne tím, že by ho zakryly nebo utlumily.
Ale tím, že tělo naučí, jak na stres lépe reagovat.
Klasická bylinka na uklidnění (třeba meduňka) funguje jako sedativum. Vypne Vás.
Adaptogen funguje jinak. Pomáhá tělu adaptovat se na zátěž – fyzickou, psychickou, hormonální.
Když jste příliš nabuzená, zklidní. Když jste utlumená, jemně povzbudí. A když jste v rovnováze, nedělá skoro nic.
Pro tělo po padesátce je to nesmírně cenná vlastnost.
Protože co potřebujeme nejvíc? Schopnost adaptace.
Jak to funguje: poplach a jeho hlasitost
Když Vás něco vyleká nebo rozčílí, spustí se v těle řetěz reakcí.
Mozek vyhodnotí ohrožení, dá pokyn nadledvinkám a ty vyplaví kortizol – hlavní stresový hormon.
Kortizol sám o sobě není nepřítel. Dodá Vám energii, zaostří pozornost, připraví tělo na výkon.
Problém nastane, až když po odeznění situace neklesne zpátky dolů. A přesně to se s věkem děje čím dál častěji. Tělo zůstane v pohotovosti, i když už není proč.
Teď to podstatné – prášek na uklidnění a ašvaganda do toho řetězu vstupují každý na jiném místě.
Sedativum zasáhne až na konci, v mozku. Ztlumí, jak moc ten poplach vnímáte. Poplach ale zvoní dál – Vy ho jen míň slyšíte. Proto po něm bývá ráno mlha v hlavě: utlumené není jen napětí, ale i všechno ostatní.
Ašvaganda jde na začátek řetězu. Nesnižuje to, jak poplach vnímáte. Snižuje, kolik kortizolu tělo vůbec vyrobí. Není co přeslechnout, protože je toho míň.
A není to teorie.
Ve studii se 64 dospělými, kteří brali extrakt z kořene dvakrát denně po dobu dvou měsíců, klesl kortizol v krvi o 27,9 % oproti výchozí hodnotě, zatímco u placeba o 7,9 %. (Zdroj: Chandrasekhar a kol., Indian Journal of Psychological Medicine, 2012)
A právě proto se ašvaganda dá brát i ráno. Prášek na uklidnění by Vás v deset dopoledne položil. Ašvaganda ne – s bdělostí nedělá nic, sahá na hormon.
To je celý ten rozdíl mezi „neuklidní Vás“ a „naučí tělo zvládnout stres“.
⚠️ Aby to nebylo tak úplně jednoduché, tak jedna poctivá výhrada. Ašvaganda není čistě jen regulátor hormonu – má i vlastní mírně tlumivou složku. U většiny lidí je tak nenápadná, že ji nepoznají. Ale právě kvůli ní se nesmí kombinovat s léky na spaní, na úzkost ani s antiepileptiky – účinky se sčítají. Podrobně v článku o vedlejších účincích ashwagandhy.
Proč právě po padesátce
Jak stárneme, tak se v našem těle mění tři klíčové věci.
- Špatně zvládáme stres. Kortizol, hormon stresu, se hůře vrací zpět dolů. Tělo si zvyká být v pohotovosti.
- Buňky pomaleji regenerují. Mitochondrie, naše buněčné elektrárny, ztrácejí výkon. Energie ubývá.
- Hormonální NErovnováha. Estrogen, testosteron, štítná žláza. Všechno se posouvá.
A právě na všechny tyhle tři oblasti ašvaganda působí.
Nezpůsobí zázrak. Ale udělá to, co jiné bylinky neumí — pomůže Vašemu tělu lépe se vypořádat se vším najednou.
Tři hlavní oblasti, kde funguje
V dalších článcích Vás postupně provedeme každou z těchto oblastí.
Pro představu, co všechno umí:
- Stres a spánek – ašvaganda pomáhá snížit vystřelený kortizol a zklidnit šrotující mozek před spaním.
- Mozek a paměť – chrání nervové buňky před oxidativním stresem a podporuje koncentraci.
- Záněty a hormony – tlumí skryté záněty a podporuje hormonální rovnováhu v menopauze.
Co ašvaganda NENÍ
Buďme ale také upřímní.
Ašvaganda není zázračná pilulka, která mávnutím kouzelného proutku všechno vyřeší.
- určitě to není prášek na spaní, takový, na jaký jste zvyklí z lékárny
- není to lék, který léčí nejrůznější nemoci
- není to bylinkový čaj, který může pít prakticky každý – jsou lidé, pro které vhodná není, a je jich víc, než čekáte. Celý seznam i s tím, co konkrétně sledovat, je v článku vedlejší účinky ashwagandhy
Je to silný adaptogen, který má své indikace, ale i své limity.
Takže co ašvaganda je
Bylina, která nesahá na to, jak stres vnímáte, ale na to, kolik ho tělo vyrobí.
Nevypne Vás. Nechá Vám hlavu čistou a sníží hladinu kortizolu, se kterou do dne vstupujete. Proto se dá brát ráno a proto po ní nejste omámená.
Stojí za tím tři tisíce let zkušeností ájurvédských léčitelů a stovky moderních studií, které to teprve dohánějí.
A nakonec to podstatné: není pro každého. Koho se to týká a co si předem ověřit, je v článku vedlejší účinky ashwagandhy.
Jestli Vás zajímá, co má doložené a co ne, celý přehled najdete v článku ashwagandha a její účinky.
A naši Ashwagandhu 2000 mg najdete v e-shopu – 90 kapslí, zásoba na tři měsíce.


Napsat komentář