7 inspirací z Carlsbad Longevity Festivalu 2026 v Karlových Varech

„Nesnažte se dát další roky svému životu, ale dejte život dalším rokům.“

Tímto citátem byl zahájen Carlsbad Longevity Festival 2026 v Karlových Varech.

Potkala jsem spoustu renomovaných jmen a mihly se i mediálně známé tváře jako Václav Klaus či Roman Šmucler.

Moderoval Daniel Stach, kterého ráda sleduji v Hyde Parku Civilizace.

Celý den plný přednášek se nesl v duchu, jak si udržet svoje zdraví co nejdéle.

Respektive jak maximálně posunout dobu, kdy se začnou projevovat první choroby, diagnózy a omezení, které pak snižují kvalitu našeho života.

Pojďme se podívat na jednotlivá témata. Jen nejprve nasdílím můj celkový pohled člověka, který se o své zdraví hodně zajímá.

Je to všechno moc obecné! A to je vlastně dobře.

Když jsem po skončení Carlsbad Longevity Festivalu jela autem večer domů, tak jsem přemýšlela, co nového jsem se vlastně dozvěděla.

Původně jsem si jela pro něco průlomového, co zase posune moje vědění o lidském těle, o tom, co dělat nebo nedělat pro dlouhé a zdravé roky.

Cestou domů mi přišlo na mysl, že to byla další, v pořadí už třetí, větší akce o dlouhověkosti, na které nezaznělo nic průlomového. Spíš obecně známé informace.

Teď s odstupem mi tak dochází, že jsem ve většině těch na prvních pohled obecných přednášek našla něco zajímavého, co se bude hodit.

To průlomové nám totiž nedají knihy, časopisy, přednášky ani články.

Přijde to, až když k tomu přidáme sami sebe, svoji jedinečnost.

Protože každý jsme jiný. Každému funguje něco jiného. Někomu nemusí fungovat to, co funguje někomu jinému.

Jasně, 5 základních pilířů života, máme všichni stejné. Dobře nastavené jídlo, pravidelný pohyb, kvalitní spánek, duševní pohoda a fungující vztahy.

Ale jídlo, které vyhovuje jednomu, nemusí být vhodné pro druhého. Někdo rád chodí sám do posilovny, jiný má rád sporty jako fotbal. Někdo potřebuje jít spát už v 9 hodin, jiný neusne před 11. A tak dále.

Pár zajímavostí, které se jsem si extra vypíchla, protože mě zaujaly:

• Chůze je nejlepší prevencí Osteoporózy (řídnutí kostí)
• Lesní terapie snižuje kortizol (hormon stresu) o 15%
• Višně mohou přidat až 86 minut spánku za noc
• Lymfatický systém je „pračka toxinů”
• Muži po 30. přichází každý rok o 1-2 % testosteronu
• Když lidé s nadváhou nebo obezitou zhubnou prvních 10-15 % váhy, rizika závažných onemocnění se tím rapidně sníží nebo úplně odstraní

Teď už pojďme na přednášky, které na Longevity festivalu zazněly a které Vám můžou pomoci najít si tu svoji cestu.

1. Obezita je nejčastější nemoc, která zkracuje život

První přednášku vedl český přední obezitolog a diabetolog Mudr. Martin Haluzík, DrSc. (IKEM) a jejím tématem byla obezita, inzulinová rezistence a moderní způsoby léčby obezity.

Svou přednášku začal zajímavým dotazem do publika, kdo z přítomných považuje obezitu za nemoc, a tak by se mělo k lidem s nadváhou nebo obezitou přistupovat.

Překvapilo mě, že se přihlásila opravdu jen hrstka lidí v sále, protože brzy zazněly hrozivá čísla a argumenty pro to, že obezita je nejčastější nemoc, která zkracuje život.

V České republice trpí nadváhou 49% mužů a 36 % žen, obezitou potom 21 % mužů a 18 % žen.

Co je ale alarmující, že obezitou trpí 16,4 % dětí a adolescentů. Přičemž 1991 to byla pouhá 3 %.

To je dramatický nárůst když uvážíme, že obezita je spojena s celou řadou závažných onemocnění: rakovina, astma, artróza, spánková apnoe, srdeční selhání, plicní embolie, vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, žlučové kameny, neplodnost, inkontinence, ale třeba i psychické problémy.

Zajímavé zjištění pro mě bylo, že pokud se člověku s nadváhou nebo obezitou podaří zhubnout jen 10-15 % své váhy, tak riziko těchto závažných onemocnění se rapidně sníží, nebo dokonce vymizí.

V tuhle chvíli ale lidé s kily navíc mají k dispozici pomocníka v podobě léků založených na působení hormonu GLP-1, které možná znáte pod označením Ozempik a další. Ze své zkušenosti uvedl, že jeho pacientům pomáhají, ale pouze za předpokladu, že k nim přistupují jako k pomocníkovi, berličce. Ale základem musí být vždy úprava životního stylu, tedy jídla a zařazení vhodného pohybu.

Co z toho tedy vyplývá?

Pokud se chceme dožít vysokého věku a zůstat zdraví, tak nesmíme být obézní.

2. Chronický zánět a nedostatek železa

Velká část další přednášky byla věnována chronickému zánětu a jenom mi potvrdila, že chronický zánět je tichý zabiják, jak jsme psali na našem blogu.

Nicméně zajímavá byla pasáž o tom, jak je nedostatek železa, respektive dostatek železa zásadní pro naše zdraví.

Nedostatek železa je často vnímán tak, že člověk je hodně unavený a nevěnuje se mu náležitá péče.

Přitom je to zásadní problém, protože železo je nezbytné palivo pro naše mitochondrie, které bez něj nedokáží vyrobit energii. Nedostatek železa totiž tělo „přepne“ do režimu přežití, který zánět přímo vyvolává.

Má také vliv na hormonální rovnováhu, ovlivňuje spánek nebo střevní mikrobiom.

Takže dostatečná hladina železa je něco, co bychom si měli hlídat.

A rozhodně je to něco, co si ve svých pravidelných krevních testech budu měřit.

Stejně tak spouštěčem chronického zánětu mohou být potravinové intolerance. Třeba na lepek, laktózu, histaminová intolerance a další.

Nedostatek železa je zásadní přítěž pro mitochondrie a spouštěč chronického zánětu.

3. Síla stisku jako nejpřesnější biomarker našeho věku

Následovala další, praktičtější várka informací o tom, jak se dnes posouvá prevence.

Ať už jsou to krevní testy, genetické testy, fyzické testy, nebo třeba testy zdatnosti.

Jde o to odhalit možnou nemoc ještě dříve, než propukne, protože to je vždycky nejlepší řešení.

A tím jak se posouvají technologie, tak se stále posouvá hranice toho, co jsou dneska lékaři schopni díky moderním technologiím objevit.

Co mě zaujalo je, jak je důležitá síla stisku.

Síla stisku ruky (grip strength) je v moderní medicíně považována za jeden z nejlevnějších, ale zároveň nejpřesnějších biomarkerů biologického věku.

Není to jen o tom, jak pevně někomu stisknete ruku, ale je to okno do celkového stavu vašeho organismu.

Ukazuje totiž třeba, kolik máte v těle svalové hmoty, jak křehké jsou Vaše kosti, jak vysoké máte riziko infarktu nebo mozkové mrtvice.

Takže pokud se Vám poslední dobou hůře otvírají sklenice s okurkami, bolí Vás více ruce při běžných pracích, zpozorněte.

Většina lidí i lékařů se soustředí na čísla jako cholesterol nebo krevní tlak. Síla stisku působí příliš banálně. Přitom dynamometrie (měření přístrojem) často odhalí blížící se problém dříve než laboratorní testy.

Tato přednáška byla opravdu nabitá a další zajímavé informace z ní si nechám do dalších článků.

Lidé se silnějším stiskem mají tendenci žít déle a v lepším zdraví.

4. Stále důležitý spánek

Nechyběla ani přednáška o spánku.

Věděli jste, že Usain Bolt, běžec, který udělal 3 světové rekordy, si před důležitým závodem vždycky dával šlofíka?

Potvrdilo se mi to, jak je spánek zásadní pro naše zdraví a fungování. Ideální délka spánku je zhruba 8 hodin denně.

Ve spánku totiž probíhá v těle řada procesů, které mají vliv na naši imunitu, hladiny hormonů, hladinu cukru v krvi, ale i odplavování toxických látek z těla. Pomáhá ale také k regeneraci jak fyzických, tak duševních sil.

Dostatečný spánek je důležitý i v pozdějším věku, protože je to prevence neurodegenerativních onemocnění jako je Alzheimerova choroba, aj.

A pokud bojujete s kily navíc a nemůžete zhubnout, položte si otázku, jestli spíte dostatečně. Spánek je pro hubnutí zásadní, protože zajišťuje rovnováhu mezi leptinem, tedy hormonem sytosti a gherlinem, spouštěčem hladu. Když budete málo spát, můžete mít daleko větší chutě druhý den na sladké.

Přišlo i na cirkadiánní rytmy, a jak je důležité je respektovat. Těm už jsme se také věnovali na našem blogu.

Spánek srovnává tělo i mozek a je důležitý i ve vyšším věku.

5. Vztahy

Velice zajímavá a netradiční byla přednáška doc. PhDr. Dr.phil. Laury Janáčkové, CSc. (Vysoká škola aplikované psychologie) na téma vztahů a jak moc ovlivňují délku života.

Za mě rozhodně nejlepší část festivalu 🙂

Často se v medicíně a vědě zapomíná na sociální vztahy a málo se klade důraz na to, že šťastný a spokojený člověk, který má rodinu, přátele, koníčky, tak se dožívá vyššího věku, než osamělí lidé.

Už od roku 1938 probíhá studie Harvardské univerzity, kdy každé dva roky podrobně zkoumá zdravotní, psychický a sociální stav 700 mužů a některých jejich žen. Zaměřuje se na život, zdraví, komunikaci, interakci mezi manželi, dětmi, ad.

A vyplývá z ní následující:

• kvalitní vztahy nás udržují šťastnější a zdravější
• samota nás zabíjí
• a lidé, kteří jsou nejspokojenější ve vztahu v 50. letech, jsou časti ti nejzdravější v 80.letech.
• lidé v nejsilnějších vztazích byli chráněni před chronickými onemocněními, duševními chorobami a zhoršením paměti – a to i v případě, že tyto vztahy měly mnoho vzestupů a pádů. (Zdroj: archiv New York Times, 2016)

To potvrzuje i další metaanalýza, která zahrnula 21 studií a 8 milionů respondentů. Z té zase vyplývá, že lidí, kteří žijí sami nebo jsou rozvedení mají významně vyšší riziko úmrtnosti na všechny příčiny, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání se ženatými.

Obklopte se rodinou a přáteli. Dělejte víc toho, co Vás baví. A méně toho, co Vás nebaví. Prodloužíte si život.

6. Pohyb bez bolesti

Sport, pohyb je zdravý a pro dlouhý život zásadní.

Jenže i pohyb může škodit, pokud se nedělá správně.

Respektive je špatně, pokud nějak jednostranně přetěžujete určitou část.

A nijak to nekompenzujete, nevyrovnáváte tu nerovnováhu.

Proto vzniklo 5 základních pilířům pohybového systému, které zajistí tělo, které nebude bolet.

• Týmová svalová souhra
• Aktivovaná hrudní páteř
• Stabilizační dýchání
• Pohyb páteře kolem vlastní osy
• Povolení napětí v těle v důsledku stresu

Myslím, že tohle téma si zaslouží podrobnější věnování, proto se k němu určitě vrátím v některém z dalších článků.

Zajímavý byl pohled našeho špičkového cyklisty Romana Kreuzigera, který přidal svůj pohled na věc z pohledu profesionálního sportovce.

Profesionální sport rozhodně není zdravý, protože tělo je využíváno jako nástroj, který musí fungovat na maximum.

Zůstaňme třeba u cyklistiky. Dříve si sportovci oblíkli tričko a kraťasy, dali si banán a vyrazili do závodu. Nikdo neřešil nic před, ani po. Dneska je to pomalu raketová věda od pečlivě vybírané stravy před závodem, v průběhu nebo po závodě. Regenerace, spánek, a další a další věci, které mají jediný cíl. Vyladit tělo co nejlépe to jde.

Pohyb je zdravý a důležitý, ale je potřeba postavit pevný základ, aby se tělo neničilo. 

7. Hormony a stárnutí

Celá jedna velká část byla vyhrazena hormonům a jejich vlivu na nás v průběhu života.

Tohle téma mi bylo opravdu blízké, protože menopauzu mám ještě v čerstvé paměti. Určitě si zaslouží více prostoru a samostatný článek, nicméně pár zajímavostí přidám už teď.

Je dobře, že se v poslední době začíná stále více prostoru v médiích a podcastech věnovat hormonům, menopauze, která čeká každou ženu. Méně prostoru se věnuje andropauze, mužské verzi „přechodu“.

Hladiny hormonů se mění v našem těle v průběhu celého života a zásadně ovlivňují naše zdraví. Hlavně v situacích, kdy jsou rozbouřené, nesladěné, probíhají nějaké významné přechody.

To se týká hlavně pohlavních hormonů, například testosteronu (mužského) nebo estrogenu (ženského).

Věděli jste, že muži po 30. přicházejí ročně o 1-2 % testosteronu, a v 45 letech má až 40 % mužů velmi nízkou hladinu tohoto důležitého hormonu? Jeho nedostatek zdaleka není jen o nějaké mužnosti a libidu, ale má vážné zdravotní důsledky.

Ztrátu svalové hmoty, kterou potřebujeme pro stáří udržet co největší. Pak poruchy paměti, horší koncentraci, deprese. Ale i inzulinovou rezistenci, zvyšuje se riziko kardiovaskulárních onemocnění, aj.

A pak je tu pro všechny kortizol, stresový hormon, který když máte zvýšený, tak je to významný akcelerátor biologického stárnutí.

Chronicky zvýšený kortizol = o 10 – 15 let rychlejší stárnutí.

Chronický stres přináší zvýšený kortizol a tím pádem rychlejší stárnutí, chátrání těla.

Svůj (dlouhý a zdravý) život máme ve svých rukou

Když se za svým dnem v Karlových Varech otočím, byl to skvěle strávený čas.

Potvrdil 5 základních pilířů, na kterých zdravý a dlouhý život a kterým se věnujeme zde v institutu Žít dlouho.

Někdy můžeme mít pocit, že informací na internetu je spousta. Je těžké se v tom orientovat. Jeden doporučuje přerušovaný půst a druhý ne.

Osobně si myslím, že základní rozdělení je jasné.

Přemýšlet nad tím, co jíme. Každému z nás bude „chutnat” a „vyhovovat” trochu něco jiného. Pozor jsou to dvě rozdílné věci.

Najít si čas na sport, pohyb. Určitě by to měla být nějaká forma posilování, ale i kardia, aby se hezky rozproudila krev v těle.

Spánek je mega důležitý, nad kterým možná mávneme rukou ve mládí, když jdeme na mejdan. Jenže tělo ho pro správné fungování potřebuje, jinak chátrá.

Stres je kapitola sama pro sebe, snažme se mu vyhýbat, jak to jen jde. A pokud to nejde, měli bychom hledat způsob, jak najít duševní klid. Třeba na procházce v lese.

A nezapomínejme ani na dobré vztahy v rodině, s přáteli. Lidé v Modrých zónách o tom ví své.

Nemusí to být složité, jen je potřeba tomu věnovat trochu času a pozornosti.