
Při víkendové cestě vlakem jsem sáhla po časopisu ČD pro vás, který visel ve vagónu.
Takové odpočinkové listování při jízdě prosluněnou podzimní krajinou západních Čech. Vedle spousty míst, která stojí za to navštívit, mě zvlášť zaujal článek s titulkem „Čtenáři žijí téměř o dva roky déle.“
Vzhledem k tomu, že hodně čtu (něco málo také píšu), tak se mi líbí představa, že mi to mohlo pomáhat i ve zdraví a v dlouhověkosti.
Čtení prý chrání paměť a podporuje pozornost, emoce, představivost i schopnost porozumění.
Tak jsem si dohledala původní studie. Většina mě příjemně překvapila, jedna mě trochu vyvedla z omylu.
Čtenáři 50 let a starší měli o 20 % nižší riziko úmrtí. Senioři, kteří čtou aspoň jednou týdně, měli o 46 % nižší šanci kognitivního úpadku.
Jedna kapitola denně a žijete déle
Nejznámější studii na téma čtení udělali v roce 2016 vědci z Yaleovy univerzity (Bavishi a kol.).
Až dvanáct let sledovali 3 635 Američanů starších padesáti let. Zajímalo je, jestli čtení nějak souvisí s tím, jak dlouho lidé žijí.
Souviselo.
Čtenáři knih měli o pětinu nižší riziko, že během sledovaného období zemřou. A to i potom, co vědci zohlednili jejich vzdělání, zdraví, majetek nebo to, jestli žijí sami.
Stačí málo. Kdo četl knihy do tří a půl hodiny týdně, měl riziko nižší o 17 %. Kdo četl víc, tedy zhruba půl hodiny denně, o 23 %. Opravdu stačí kapitola denně.
Jeden důležitý detail. Jde o to, co čtete.
U novin a časopisů byl efekt mnohem slabší, fungovaly hlavně knihy. Autoři studie si to vysvětlují tím, že kniha nás drží u jednoho příběhu déle a víc zapojí mozek. Když jsme u mozku, tak rovnou navážeme…
Čtení drží mozek v kondici
Druhá studie přišla z Tchaj-wanu (Chang a kol., 2021). Tamní vědci sledovali téměř dva tisíce lidí starších 64 let, a to celých čtrnáct let.
Kdo četl aspoň jednou týdně, měl zhruba o polovinu nižší šanci, že se mu za tu dobu zhorší paměť a myšlení.
Tohle zjištění platilo bez ohledu na vzdělání. Není to tedy jen o neustálém studiu, ale o běžné literatuře. Čtení pomáhá každému.
Vědci říkají, že si člověk tvoří kognitivní rezervu. Představuju si ji jako úspory na horší časy. Náš mozek, který je zvyklý neustále pracovat, s věkem déle vydrží. Čtení je jeden způsob, dalších sedm najdete v článku 7 tipů, jak si udržet bystrou mysl i v pokročilém věku.
Je to podobné jako svaly. Ve stáří už je těžko vybudujeme a buď nám dobře slouží nebo jsme odkázáni na postel a na druhé.
A co ti lidé četli? Tahle studie se dívala hlavně na to, jak často čtou.
Takže pro podporu paměti stačí číst často. A když budeme číst knihy, tak podpoříme celkové zdraví a délku svého života.
Čtivá rodina má náskok
Čtení nemusí pomáhat jenom nám samotným.
Vědci z Newcastle University (Law a kol., 2019) prošli 16 studií, ve kterých rodiče pravidelně předčítali malým dětem. Ty pak měly zhruba osmiměsíční náskok v řeči, hlavně v tom, jak rozumí tomu, co slyší.
Takový náskok se projevuje i o mnoho let později. Podle mezinárodního testování PISA (OECD, 2011) měli patnáctiletí, kterým rodiče četli v první třídě, lepší výsledky ve čtení. Rozdíl odpovídal víc než půl roku školy navíc.
Třetí studie, z Cambridge (Sun a kol., 2023), sledovala přes deset tisíc amerických dětí. Ty, které začaly číst pro radost už před svým devátým rokem, měly v dospívání méně známek stresu a deprese. Trávily také méně času u obrazovek a víc spaly.
Babička nebo děda s knížkou a vnouče na klíně tak dělají jednu věc, která pomáhá oběma. Jednomu na startu, druhému na podzim života. A k tomu jsou spolu, což je nejlepší obrana proti plíživému nebezpečí samoty.
Ani čtení ale není zázrak
Abych byla fér a trochu uklidnila nadšení utratit všechny peníze za knihy. Nic v našem životě není tak jednoznačné.
Rozečtená kniha nezabrání tomu, že zítra budeme mít bouračku. Ani ta nejlepší kniha nevyléčí rakovinu. Na druhou stranu určitě existují století lidé, kteří neumí číst.
Jako je to se vším… Čtení je jen střípek v mozaice naplněného a spokojeného života. Ty větší kousky najdete v článku o 8 návycích, které přinesou téměř 24 let života navíc.
Věda k tomu říká jasně. Když čtenáři mají o dva roky života navíc, tak je to průměr spočítaný bez ohledu na zdraví, vzdělání a další okolnosti.
Je to super. Může to být souvislost, ale nemusí to být nezvratný důkaz, že čtení život prodlouží. Ačkoliv si moc neumím představit, že někdy takový důkaz mít budeme.
Když se podíváme na čísla od nás, tak si troufnu říct, že nám víc čtení spíš pomůže než uškodí.
27 % Čechů nepřečte za rok ani jednu knihu (Národní knihovna ČR a AV ČR, 2023).
Hlavní zpráva tedy je jasná: čtenáři jsou na tom lépe. Není to o jedné knize, ale spíš o dlouhodobém návyku.
Asi budu číst ještě víc 🙂
Pro mě osobně je čtení samozřejmost. Ale pro většinu lidí je problém přečíst byť jen jednu knihu za rok.
Já na svém návyku asi nic moc měnit nebudu, jen budu mít lepší pocit teď, když znám další přínosy čtení, než jen odpočinek.
Vzhledem k tomu, že čtu hodně technických knih, tak se zamyslím nad tím, jaký jiný žánr přidat do své knihovny.
Detektivky? Romantiku? Výpravné romány? Zajímavé blogy?
Těch možností je spousta. Vybrat si může každý, co mu sedí.
Každá kniha, každá kapitola, každá stránka se počítá 🙂


Napsat komentář