
62,04 let: je v ČR průměrná délka života ve zdraví, a je o 11,7 roku nižší, než ve vyspělých zemích EU.
0,4 – 6,9 roku: Tak o tolik si můžeme prodloužit život, pokud se budeme pravidelně věnovat nějaké fyzické aktivitě.
15,3 roku: To je průměrný počet ztracených let života v důsledku předčasného úmrtí na kardiovaskulární a respirační komplikace způsobené kouřením.
20 %: To je podíl dětí a dospívajících (5-19 let) s nadváhou nebo obezitou v roce 2022 ve světě oproti 8 % v roce 1990. Česku se tenhle trend nevyhýbá, a co je horší:
80 % dospívajících s obezitou si ji ponese do dospělého věku. (Zdroj)
Nevím jak Vás, ale mě tahle čísla docela překvapila.
Viděla jsem je (a mnoho dalších) na letošním Health & Longevity Summitu, který na konci října pořádaly Hospodářské noviny.
Poprvé jsem na tuto konferenci vyrazila před dvěma lety. A letos opět musím říct, že to bylo velmi povedené a přínosné.
Ve svém zápisníku mám popsaných spoustu stránek a ty nejzajímavější poznatky najdete zde…
24 % Čechů očekává, že se dožije stovky
I když reálně tento předpoklad splňují jen 4 % z nich.
To vyplývá z výzkumu Hospodářských novin, které stanovily unikátní Longevity Index a porovnaly nás s dalšími evropskými zeměmi.
Češi získali 53 bodů ze 100 možných.
Sledovalo a hodnotilo se pět klíčových oblastí: spánek, pohyb, prevence, výživa a psychická odolnost.
Spánek
Nejlépe jsme na tom podle výzkumu se spánkem, i když svůj spánek kladně zhodnotila jen třetina dotázaných a pouze zhruba 50 % lidí spí pravidelně 7-8 hodin denně.
Tady osobně vnímám velké rezervy a posledních pár let se spánkem dost bojuju.
Pohyb
Pravidelný pohyb Češi označovali jako nejdůležitější nástroj zdravého životního stylu, přičemž se pravidelně hýbe dostatečně asi jen 20 % lidí. Jednou za týden se hýbe asi 70 % z nás.
Se svými 3 silovými tréninky a dvěma kardio zvyšuju průměr 🙂
Prevence
S prevencí jsme podle průzkumu na štíru. Pravidelně k praktikovi, zubaři a na gynekologii chodí jen polovina z nás. Necelých 41 % lidí chodí jen na některou z těchto prohlídek a 10 % ani na jednu.
V případě prevence opět zvedám průměr, i když rezervy ještě mám.
Výživa
O něco lépe jsme na tom s jídlem, kdy více než polovina z nás si myslí, že dostatečně pije, jí dostatek ovoce a zeleniny, omezuje nadbytečný cukr, vysoce průmyslově zpracované potraviny a alkohol.
Jídlu osobně aktuálně věnuju maximální pozornost a na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, jak může skladba toho, co jíme ovlivnit zdravotní stav. Stačil pouhý půl rok, abych se bez léků a pouze úpravou jídelníčku zbavila inzulinové rezistence.
Psychická odolnost
Téměř polovinu týdne je ve stresu asi 50 % lidí.
Nejvíce stresu zažívají mladí lidé, kteří řeší budoucnost a založení rodiny, kariéru.
Starší lidé už pak stresu zažívají méně.
Myslím, že stresu se úplně vyhnout nejde, dnešní doba už je prostě taková náročnější, ale neznamená to, že s tím nemůžeme nic dělat. Jednak jde o to, omezit naprosto zbytečný stres a druhak je důležité naučit se ten stres kompenzovat. Najít si něco, co Vám pomůže uklidnit se, vypnout.
5 lekcí z letošní longevity konference
Když bych to měla shrnout obecně, tak se vlastně potvrdilo to, co už většina z nás ví a ve většině případů dělá.
Když se chceme ve zdraví dožít co nejvyššího věku, oddálit maximálně zdravotní neduhy ve stáří, tak to máme z velké části ve svých rukou.
Základem je dobré jídlo, pravidelný pohyb, dostatečný spánek, kompenzace stresu a sociální vztahy.
A prevence.
Na tom se v podstatě shodli všichni přednášející a další hosté.
Pravidelně o těchhle pilířích píšeme, takže to dneska nebudu znovu opisovat.
Ráda bych vyzdvihla několik věcí, které mě zaujaly.
1. Jezte jen to, co by za jídlo považovala Vaše babička
Tohle přirovnání na konferenci zaznělo, a mě se hodně zalíbilo, protože je vlastně jednoduché a všeříkající.
Nepotřebujeme mít na svém talíři exotické superpotraviny, za které utratíte spoustu peněz, a možná Vám nebudou zas tak chutnat.
Stejně, dneska jsou to superpotraviny a za pár let přijdou vědci s tím, že zas takové super schopnosti nemají.
V dnešní době čelíme dvěma obrovským problémům v souvislosti s jídlem.
Cukr a vysoce zpracované potraviny.
Přidaný cukr a slazené nápoje jsou obrovským problémem, který máme dnes a denně na svém talíři.
Zatímco v 18. století jedli lidé zhruba necelá dvě kila cukru za rok, tak dneska se v Evropě pohybujeme kolem 30 kilogramů cukru za rok. U dětí a mladistvých jsou ta čísla ještě vyšší. (zdroj: globopol.cz, csu.cz)
Přitom je prokázáno, že nadměrný příjem cukru v jídle vede k chronickému zánětu, inzulinové rezistenci, obezitě, které pak zvyšují riziko minimálně 8 typů rakoviny, například tlustého střeva, prsu, slinivky, jater, prostaty. Ale nejsou to jen nádorová onemocnění. Je tu i vyšší riziko diabetu 2. typu, kardiovaskulárních chorob, ad.
A pak jsou tu vysoce zpracované potraviny, které nejsou zdaleka tím, co jedly naše babičky.
Jsou totiž plné nejenom cukru, ale i soli, tuku, různých dochucovadel, zvýrazňovačů chutí, konzervantů. Které samy o sobě v malém množství jsou v pohodě, ale když se náš jídelníček skládá převážně jenom z polotovarů, sušenek, tak to nic zdravého není.
Navíc jsou chytře vytvořené, protože jsou měkké, křupou, jsou sladké nebo slané a mozek jich chce víc a víc. A tím jak jsou koncentrované, tak obsahují velké množství kalorií. Čokoládovou tyčinku slupnete raz dva, ale má stejnou kalorickou hodnotu, jako byste si dali plnohodnotný oběd, který Vás na dlouho zasytí.
Takto vysoce zpracované potraviny by neměly tvořit více, než 10% Vašeho jídelníčku.
Takže když si na výletě nebo chalupě uděláte polívku z pytlíku, tak do druhého dne určitě neumřete. Pokud jí ale budete jíst každý den, tak tam už si zaděláváte na problém.
A obezita nebude tím jediným.
Co můžete udělat dnes?
Zamyslete se nad tím, co jste dneska jedli.
Měli jste na talíři maso nebo třeba luštěniny? Nějaký kefír, bílý jogurt, tvaroh, vajíčka, ovoce, zeleninu, žitný chleba nebo jiné semínkové pečivo?
Líbil se mi i jeden z pěti bodů lékaře Tomáše Šebka.
Nechávejte na talíři vždy 20 % nesnězených. Postupně se naučíte nakládat si menší porce.
Kalorická restrikce je totiž jeden z mála vědecky nezpochybnitelných způsobů, jak zpomalit stárnutí.
2. Prevence je nástroj, který trestuhodně ignorujeme
Prevence. Tohle slovo se prolínalo prakticky každou přednáškou a každým diskuzním blokem.
Pořád totiž platí, že nejlepší nemoc je ta, kterou nedostanete.
Často se setkávám s tím, že hodně lidí nadává na naše zdravotnictví.
Jasně, ne vždycky všechno funguje na 100 % a sehnat leckdy specialistu a nečekat na něj půl roku je problém.
Ale faktem je, že máme k dispozici řadu preventivních programů, které mohou pomoct včas odhalit nejrůznější zdravotní neduhy.
Od novorozenců až po seniory.
Co mě třeba překvapilo bylo, že preventivního vyšetření proti rakovině plic se každý rok účastní jen 4 % dlouhodobých kuřáků. Což je žalostně málo, teda.
Obecně moc prevenci nevyhledáváme. Jak vyplývá z průzkumu, pravidelně k praktikovi, zubaři a na gynekologii chodí jen polovina z nás a 10 % nechodí ani na jednu prohlídku.
Přitom třeba od ledna letošního roku se rozšířila běžná preventivní prohlídka u praktika, kde Vám nově jednou změří i lipoprotein(a). Ženám pak ještě jednou po menopauze.
Je to z velké části vrozená hodnota, která se během života skoro nemění, proto ji stačí změřit jednou. Kdo ji má vysokou, tomu hrozí ateroskleróza (kornatění tepen) víc, i když mu cholesterol vychází dobře. Běžný odběr ji přitom neukáže.
Zazněly i nejčastější výmluvy, proč lidé na preventivní prohlídky často nechodí.
- Jsem zdravý/zdravá, tak proč chodit k lékaři
- Bojím se, že mi něco najdou
- Nemám čas
Myslím, že prevenci beru vážně, chodím každý čtvrtrok na krevní odběry, jednou za dva roky na prevenci k praktikovi, protože mimo jiné mi udělá i EKG. Každý rok chodím na gynekologii, jednou za dva roky na mamograf. K zubaři jednou ročně. Sice nesnáším čekat v těch čekárnách, kdy i když je člověk objednaný, tak stejně čeká. Ale já patřím do skupiny lidí, kteří to chtějí vědět dopředu.
3. Zdraví mozku není radno podceňovat
Minulý týden jsem se bavila se synem o stáří a že se hrozím toho, že jednou tělo nebude moct, ale mozek bude fungovat. Kdy člověk si moc dobře uvědomuje, jak ho nemoc limituje a je třeba odkázán na pomoc druhých. Že daleko „lepší“ je, když odejde první ten mozek.
Ale pak jsem shodou okolností narazila na film o Alzheimerově chorobě. Nebyl to dokument, ale smyšlený příběh. Ale i tak nebylo vůbec lehké dívat se na mladou ženu, která postupně zapomínala slova, občas se ztratila, když si šla zaběhat. A jak ta nemoc postupovala, tak jak se měnila, ztrácela schopnost normálně fungovat.
Takže nevím, jestli jsem nezměnila názor, každopádně mě na konferenci zaujala přednáška, která se týkala právě zdraví mozku a Alzheimerovy choroby, demencí ve stáří a jak jich přibývá.
Věděli jste, že v České republice v tuhle chvíli trpí nějakou formou demence tolik lidí, jako je obyvatel Plzně? Což je aktuálně zhruba 188 tisíc.
A prognóza je taková, že pokud s tím něco neuděláme jak v oblasti prevence, tak i léčby, tak v roce 2050 to může být až o třetinu víc.
Přitom zrovna Alzheimerova nemoc, která je nejčastější formou demence, tak u té trvá zhruba 30 let, než se projeví. A zhruba prvních 20 let o ní člověk ani neví.
Existuje česká aplikace Terrapino, která je i v češtině zdarma ke stažení (už ji mám v mobilu), která nejen že pomůže vyhodnotit pomocí podrobného dotazníku jaké je riziko, že se u Vás nějaká forma demence projeví.
Ale co se mi líbí, tak je tam několik různých her a cvičení na trénování mozku. Některé jsou pro mě v tuhle chvíli hodně jednoduché. Jsem zvědavá jestli to tak bude i za pár let 🙂 Ale je tam třeba jedna hra, která mě zatím vytáčí, protože ji zatím nedokážu zdolat. Ale podobně jsem měla i se sudoku, takže věřím, že se mi to podaří.
Jestli chcete, tak si ji stáhněte nebo poproste někoho z rodiny, ať Vám ji stáhnou a zkuste každý den alespoň pár minut věnovat i procvičování mozku.
4. Nejsilnější probiotika jsou naši přátelé
O střevním mikrobiomu se v posledních letech píše hodně.
Tenhle skoro dvoukilový ekosystém bakterií, virů, hub a kvasinek, žije v našem střevě.
A má obrovský vliv na imunitu, trávení, vstřebávání vitamínů a minerálů ze stravy, atd.
Složení našeho střevního mikrobiomu se utváří během prvních tří let našeho života.
Pak je dlouhou dobu stabilní, a zase až ve stáří se začíná měnit.
Studie ukazují, že zdravější mikrobiom ve stáří mají lidé, kteří mají sociální vazby a vztahy s dalšími lidmi.
Takže přeneseně můžeme říct, že nejlepším probiotikem je rodina, přátelé a společný stůl. O tom, co s námi naopak dělá samota, psal nedávno Václav.
To je prokazatelné na rozdíl od probiotik v tabletách, která si můžeme koupit v lékárně.
U nich je to vždy padesát na padesát, jestli pomohou.
Jiná situace je u tzv. fekální transplantace, kdy se zjednodušeně do trávicího traktu nemocného přenese upravený vzorek stolice od zdravého člověka, a jejím cílem je obnovit zdravý střevní mikrobiom.
Pozitivních výsledků už vědci dosáhli u myší, a v roce 2027 by měly být ukončeny dvě studie na lidech.
5. Cholesterol asi vyřeší genová terapie
Vysokou hladinu LDL cholesterolu nechce mít určitě nikdo z nás, protože to přináší zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Infarkt, srdeční selhání, ischemická choroba srdeční a další onemocnění srdce a cév jsou pořád na prvním místě příčin úmrtí. A to jak u nás, tak ve světě.
Když přijdete k praktikovi na prevenci, vezme Vám krev a vyjde zvýšená hodnota LDL, neměli byste to brát automaticky za průšvih. Jde o nějaký průměr, který nastavili lékaři a v posledních letech se ta hodnota snižuje.
Vždycky je potřeba to vztáhnout k celému riziku, daného člověka. A třeba daleko větší vypovídací hodnotu má Apo B nebo lipoprotein(a). Ty dají širší obrázek o tom, jak moc Vám ateroskleróza hrozí.
Pokud aterosklerózu už máte, tak ve Vašem případě dává smysl, abyste se snažili snížit hodnotu LDL co nejvíce k nule.
Ateroskleróza není konečná, protože pokud se Vám podaří LDL snížit, tak se mohou zmenšit i ty aterosklerotické pláty.
Dobrou zprávou by mohla být genová terapie, kterou v současné době vědci testují, která by mohla zjednodušeně jednou infuzí trvale „vypnout“ jeden konkrétní gen v játrech, a tím dlouhodobě snížit hladinu LDL v krvi. Díky tomu by pak pacient nebyl trvale odkázaný na léky.
Jedna extra lekce na závěr
Tentokrát se jednotlivé přednášky moc netočily okolo doplňků stravy, respektive nějakých doporučení, které látky bychom si měli v těle hlídat a případně suplementovat.
V podstatě pouze jedna přednáška byla na tohle téma a potěšilo mě, které doplňky a látky tam zazněly.
Hořčík, Kreatin, vitamín D3, vápník, Omega 3, kurkumin, Taurin a Spermidin.
Tedy velká část doplňků, které najdete v našem Institutu Žít dlouho.
Co mě zaujalo bylo, že kreatin v kombinaci s vitamínem D3+K2, vápníkem a hořčíkem je super kombinace pro snížení rizika zlomenin ve vyšším věku.
Protože zlomeniny bérce, kyčle a pánve po 70. roku života jsou vážnější, než se zdá: až 30 % lidí po nich do jednoho roku zemře.
Takže dávejte na sebe pozor, ať si ve zdraví a radosti co nejdéle užíváte život.


Napsat komentář