
Únava, která nepovolí ani po víkendu. Klouby, které ráno potřebují pár minut, než se rozhýbou. Po padesátce se tyhle drobnosti snadno svedou na věk.
Chronický zánět je totiž tichý proces.
Neotéká, nezčervená, nebolí, a přesto ho výzkum spojuje s většinou civilizačních onemocnění.
Jedna z rostlin, které se v souvislosti se zánětlivými procesy zkoumají nejčastěji, se v Indii používá už tisíce let: kurkuma.
Přesněji její žluté barvivo kurkumin, kterému je věnováno přes 20 000 vědeckých prací.
Co v článku najdete:
- Čím se liší akutní a chronický zánět
- Které potraviny zánětlivé procesy podporují a kterým se vyhnout
- Co dosavadní výzkum zjistil o kurkuminu
- Jak kurkumu užívat, aby se vstřebala
Základní informace o této rostlině najdete v našem průvodci kurkumou.
Není zánět jako zánět
Pokud se naše tělo setká s infekcí, zraněním, chemickou látkou nebo jiným škodlivým faktorem, rozhodně to nenechá jen tak.
Začne se bránit.
Vyvolá imunitní reakci, aby nás ochránilo a zásah do organismu opravilo.
Této imunitní reakci říkáme zánět.
Zánět může v těle probíhat po různě dlouhou dobu.
Krátkodobá reakce, která se objevuje velice záhy po poškození a trvá pouze několik dní, se nazývá zánět akutní. Místo, kde se zánět utvoří, nám může otéct, zarudnout, bolet.
V postižené oblasti můžeme pociťovat také zvýšenou teplotu.
Dlouhodobá reakce, která trvá týdny, měsíce a někdy i roky, je naopak zánět chronický.
Vzniká například tehdy, když tělo sužuje dlouhodobá infekce, autoimunitní onemocnění, nebo třeba soustavné podráždění nějaké tkáně.
Zánětlivá reakce jako taková je pro přežití člověka zásadní.
Zánět je normální a životně důležitý proces, který reaguje na vnitřní zranění a mnoho vnějších útoků, včetně cizích látek nebo traumat.
Mezi akutním a chronickým zánětem je podstatný rozdíl
Zatímco akutní zánět brzy odezní a jeho přítomnost v našem těle může být dokonce i vítána, protože napomáhá k hojení ran a boji proti infekcím, chronický zánět žádoucí není.
Může totiž vyvolat další zdravotní problémy a často bývá spojen s celou řadou nemocí, jako jsou diabetes, srdeční choroby, rakovina nebo artritida.
Chronický zánět bychom rozhodně měli řešit.
Ale jak?
Který způsob je ten nejefektivnější?
Lékař samozřejmě doporučí léky. Nicméně existují i jiné cesty, jak proti zánětu bojovat.
Jedním z odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají výzkumem v oblasti výživy, metabolismu a chronických onemocnění, jako cukrovka a srdeční choroby, je i profesor Frank Hu z Harvard T.H. Chan School of Public Health.
Podle jeho slov: „Mnoho experimentálních studií ukázalo, že složky nápojů nebo potravin mohou mít protizánětlivé účinky.“
I přesto, že dvacáté první století je dobou, kdy máme k dispozici celou řadu masově vyráběných syntetických léků, stále častěji nacházíme oblibu ve FYTOTERAPII (léčba, která využívá různých částí rostlin – kořeny, listy, květy, semena nebo kůra- k prevenci a nebo léčbě různých druhů onemocnění).
Léky na rostlinné bázi jsou předmětem mnoha výzkumů a fytoterapie má pevné vědecké základy.
Odhaduje se, že 80 % celosvětové populace používá k prevenci nebo léčbě bylinné léky, přičemž v rozvojových zemích je toto číslo ještě větší. (Zdroj: Researchgate, 2018)
Pojďme se tedy podívat nejen na to, co máme v lékárničce, ale také na to, jaké poklady proti zánětům najdeme v naší kuchyni.
Potraviny, které mohou spouštět zánět
Obecně lze říci, že s některými potravinami si záněty dobře rozumí a před jinými potravinami naopak utíkají.
Ideální prostředí pro záněty v těle nám vytváří konzumace takzvaných PROzánětlivých potravin.
Mezi ně patří například:
Cukr a sladidla
Vysoký příjem cukru a rafinovaných sacharidů může vyvolat zánět. To zahrnuje sladké nápoje a sladkosti.
Rafinované obiloviny
Bílé pečivo a výrobky z bílého obilí mohou zvyšovat hladinu cukru v krvi a podporovat zánětlivé procesy.
Transmastné kyseliny
Tuky, které se nacházejí v některých margarínech, pečivu a zpracovaných potravinách, mohou zvyšovat zánět.
Červené a zpracované maso
Vysoký příjem červeného masa a zpracovaných masných produktů, jako jsou klobásy a šunky, má také spojitost se záněty.
Některé rostlinné oleje
Oleje s vysokým obsahem omega-6 , např. kukuřičný, sójový, slunečnicový olej, mohou podpořit zánětlivé procesy, pokud jsou konzumovány v nadměrném množství, zejména pokud nejsou vyváženy omega-3 mastnými kyselinami.
Mléčné výrobky
U některých lidí mohou mléčné výrobky vyvolávat zánětlivé reakce, ačkoli to závisí na individuální toleranci.
Alkohol
Nadměrná konzumace alkoholu může také podpořit zánětlivé procesy v těle.
Potraviny, které mohou pomoci proti zánětu bojovat
A pak tady máme druhou skupinu potravin, které nám naopak pomáhají záněty v těle mírnit a udržují nás v lepší zdravotní kondici.
Mezi tyto PROTIzánětlivé potraviny patří:
Ovoce a zelenina
Bobule (borůvky, maliny), třešně, jablka, citrusové plody, listová zelenina (špenát, kale), brokolice a paprika.
Ořechy a semena
Mandle, vlašské ořechy, chia semena a lněná semena.
Živočišné produkty
Tučné ryby (losos, makrela, sardinky) obsahující omega-3 mastné kyseliny.
Zdravé oleje
Olivový olej a avokádový olej.
Koření a byliny
Kurkuma (obsahuje kurkumin), zázvor, česnek, skořice a oregano.
Luštěniny
Fazole, čočka a cizrna.
Celá zrna
Quinoa, hnědá rýže, oves a ječmen.
Fermentované potraviny
Jogurt, kefír a kysané zelí obsahující probiotika.
Opravdu je z čeho vybírat. A to je dobře, protože dokud se zánětů v našem těle nezbavíme, budou na nás pořád útočit a ohrožovat naše zdraví.
Takže hurá na nákup.
Do košíku se vám jistě vejde celá řada věcí. Ovoce a zelenina, fazole nebo třeba cizrna.
Koření
Rozhodně byste ale neměli zapomenout také na kurkumu.
Právě tento kořen si poradí s nejedním zánětem v těle. A to skvěle.

Kurkuma: žluté koření proti zánětům
Jednou z nejsledovanějších rostlin v oblasti výzkumu jejího vlivu na lidské zdraví je právě kurkuma.
V Indii je tato rostlina známá a oblíbená už po mnoho století.
V tradiční indické a čínské medicíně se používala jako lék na různé zdravotní stavy, včetně jaterních problémů, revmatismu, astma, infekci močových cest a diabetické rány.
Není se čemu divit.
Její složka, kurkumin, má podle mnoha dosavadních výzkumů velmi zajímavé biologické vlastnosti.
Je antioxidační, protizánětlivá a má antimikrobiální vlastnosti. (Zdroj: Frontiers in Immunology, 2023)
A právě proto se právě kurkuma stala předmětem mnoha výzkumů, které se zaměřují na vývoj nových léků.
Meta-analýza 66 randomizovaných studií zjistila u suplementace kurkuminem pokles CRP, TNF-α a IL-6. U IL-1β se hodnoty nezměnily. (Zdroj: Cytokine, 2023)
S čím vším nám kurkuma může pomoci?
Kurkuma a artróza
Artróza je kloubní onemocnění, které způsobuje opotřebení kloubní chrupavky.
V současnosti postihuje více než 250 milionů lidí na celém světě.
V minulosti byla artróza považována za degenerativní nezánětlivé onemocnění, které výrazně zhoršovalo kvalitu života jejího nositele.
Dnes už je vědecky dokázáno, že je spojena se zánětlivým procesem. (Zdroj: Foods, 2017)
V současné době bohužel neexistuje žádný lék, který by dokázal artrózu vyléčit. Léčba se proto zaměřuje alespoň na zmírnění příznaků, zlepšení funkce kloubů a zpomalení progrese onemocnění.
Klasická léčba je však velmi nákladná a navíc může mít i nežádoucí vedlejší účinky.
Proto je v této oblasti ze strany pacientů i lékařů zájem o alternativní léčbu spojenou s užíváním doplňků stravy a bylinných přípravků.
A zde se opět dostává ke slovu kurkuma se svou protizánětlivou složkou kurkuminem.
Dle dosavadních výzkumů totiž kurkumin výrazně snižuje bolest a zlepšuje funkci kloubů u pacientů, které artritida trápí.
Jeho účinnost je dokonce srovnatelná s tradičními nesteroidními léky, přičemž užívání má méně nežádoucích účinků.
Na základě důkazů z randomizovaných kontrolovaných studií existují údaje podporující použití terapie kurkumou u pacientů s artrózou kolene ke zlepšení bolesti a fyzických funkcí. Terapie kurkumou může mít podobnou účinnost jako běžně užívané léky na bolest. (Zdroj: Terapeutické účinky extraktu z kurkumy nebo kurkuminu na bolest a funkci u jedinců s osteoartrózou kolena, BMJ Open Sport Exerc Med. 2021)
Autoři přehledu 10 studií uzavírají, že terapie kurkumou může být přínosným doplňkem ke stávající léčbě, zejména tehdy, jde-li o snížení zánětu a bolesti.
Kurkuma a záněty způsobené nadměrnou sportovní zátěží
V souvislosti s pohybovým aparátem je kurkuma výtečným pomocníkem i pro sportovce nebo osoby, které měly velkou fyzickou zátěž.
Díky svým antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem totiž pomáhá regeneraci svalů a snižování zánětů, které se mohou objevit při intenzivní fyzické aktivitě.
Kurkumin prokazuje významný potenciál zmírňovat svalové příznaky, zejména bolesti svalů s opožděným nástupem (DOMS), která vzniká při excentrických cvicích, a tím potenciálně zlepšovat pohodu trénovaných osob. Zdá se také, že má schopnost snižovat biomarkery spojené se zánětem a zvyšovat hladinu antioxidantů. (Zdroj: J.Int.Sports.Nutr., 2024)
Jak přesně tedy kurkumin může pomoci?
Snižuje bolest a záněty po cvičení. Fyzická zátěž, zejména silový trénink nebo vytrvalostní cvičení mohou způsobit mikroskopická poškození svalových vláken a ty nám způsobují bolest. Kurkumin v tomto případě pomáhá zkrátit dobu regenerace svalů.
Kurkuma a záněty trávicího traktu
Zánětlivá onemocnění trávicího traktu mohou mít různé příčiny – například infekce, působení některých léků nebo poruchu regulace imunitního systému. Kurkumin, jedna z hlavních účinných látek kurkumy, se proto zkoumá jako možný doplněk standardní léčby některých trávicích onemocnění.
Dosavadní výsledky jsou nejpříznivější u ulcerózní kolitidy. Metaanalýzy randomizovaných studií naznačují, že kurkumin přidaný k běžné léčbě může u části pacientů zvýšit pravděpodobnost klinického zlepšení nebo remise. Jednotlivé studie však používaly různé přípravky, dávky a délky užívání a jejich výsledky nebyly jednotné. Kurkumin proto nelze považovat za náhradu léčby předepsané gastroenterologem.
U Crohnovy choroby jsou důkazy podstatně slabší a dosavadní souhrnné výsledky nepotvrdily významné zlepšení klinické ani endoskopické remise.
Kurkuma a kurkumin byly zkoumány také u syndromu dráždivého tračníku a funkční dyspepsie. Některé menší studie zaznamenaly zmírnění bolesti břicha, nadýmání nebo dalších zažívacích obtíží, celková jistota důkazů však zůstává nízká. IBS navíc není klasické zánětlivé onemocnění střev, ale porucha interakce mezi trávicím traktem a nervovým systémem.
U gastritidy a infekce Helicobacter pylori se kurkumin zkoumal především jako doplněk standardní antibiotické léčby. Samotný kurkumin se jako spolehlivý prostředek k odstranění této bakterie neprokázal a nemůže nahradit léčbu předepsanou lékařem.
Výsledky naznačují možný přínos kurkumy nebo kurkuminu u zánětlivých onemocnění střev a IBS, ale většina studií měla metodologické nedostatky a vysoké riziko zkreslení. U ostatních poruch byly výsledky nekonzistentní a celková účinnost zůstává nejasná. (Zdroj: A Systematic Review of the Efficacy and Safety of Turmeric in the Treatment of Digestive Disorders, 2024)
Kurkuma a záněty kardiovaskulárního systému
Záněty kardiovaskulárního systému jsou procesy, které postihují cévy (zejména tepny), srdce nebo další části oběhového systému.
Tyto záněty mohou vést k poškození cév, zhoršení funkce srdce a cévního systému a zvýšení rizika závažných kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou ateroskleróza, srdeční selhání, nebo infarkt myokardu.
Tyto záněty mohou způsobovat různé faktory. Například infekce, špatná strava a životní styl nebo autoimunní onemocnění.
Záněty kardiovaskulárního systému se projevují různě. Pacienty může trápit bolest na hrudi, únava a slabost, zvýšený krevní tlak, otoky nohou nebo dýchavičnost.
Léčba zánětů by měla být komplexní. Pomoci může změna životního stylu, zdravá strava, pravidelný pohyb, některé druhy léků a přírodní látky.
Vynikajícím pomocníkem v tomto případě je opět kurkumin, který má výborné protizánětlivé vlastnosti.
Největším přínosem kurkuminu u zdravých lidí středního a vyššího věku je zlepšení funkce endotelu, to znamená výstelky krevních cév. (Zdroj: Impact Journal Aging, 2017)
Samotné užívání kurkuminu samozřejmě nestačí. Ale pokud se odhodláte změnit nezdravý jídelníček za zdravý, kurkumu do něj určitě zařaďte.
Kurkuma a diabetes
V současné době trpí na celém světě přibližně 529 milionů dospělých (ve věku 20-79 let) diabetem, což je téměř 1 z 10 lidí. (Zdroj: IHME, 2023).
Odhaduje se, že toto číslo bude do roku 2030 vzrůstat na 643 milionů a do roku 2045 až na 783 milionů.
Přibližně 90 % těchto případů je přitom diabetes typu 2.
Tento typ cukrovky způsobují faktory, jako je obezita, nedostatek fyzické aktivity a nezdravý životní styl.
S diabetem je spojena celá řada dalších přidružených nemocí.
A velkou roli zde hrají i záněty.
Diabetes a chronické zánětlivé procesy jsou totiž velmi úzce propojeny a vedou k mnoha komplikacím.
Mohou způsobit například poškození nervů (neuropatii), kardiovaskulární onemocnění, ledvinové potíže nebo oční onemocnění.
Kurkumin u osob s diabetem nebo pre-diabetem může k pomoci snížit zánětlivé reakce spojené s inzulínovou rezistencí a vysokou hladinou cukru v krvi.
Navíc podporuje zdravou funkci pankreatu (slinivky břišní).
Výsledky průzkumu z roku 2021 ukázaly, že antidiabetická aktivita kurkuminu může být způsobena jeho schopností potlačovat oxidační stres a zánětlivý proces. Také významně snižuje glykémii nalačno, glykovaný hemoglobin a index tělesné hmotnosti. Nanokurkumin je také spojen s významným snížením triglyceridů, VLDL-c, celkového cholesterolu, LDL-c, HDL-c, sérového C reaktivního proteinu a plazmatického malonaldehydu. (Zdroj: Účinky kurkuminu na cukrovku: systematický přehled, 2021)
Kurkuma a respirační onemocnění
Rýma a kašel sice nejsou nemoci, které by nás ohrožovaly na životě, mohou nám ale způsobit spoustu nepříjemných chvilek.
Koho by těšilo chodit stále s ucpaným nosem, pokašlávat, trpět bolestí hlavy?
I tady může být kurkuma výborným pomocníkem.
Má protizánětlivé a antioxidační vlastnosti, které nám pomohou s respiračními potížemi bojovat.
Zmírní otoky dýchacích cest a zlepší jejich průchodnost, podpoří regeneraci plic a pomůže i v boji s infekcemi dýchacích cest, jako jsou virové nebo bakteriální infekce.
Kurkuma a záněty kůže
Záněty kůže nás mohou pořádně potrápit.
Jednak způsobují nepříjemné pocity, jako je bolest nebo svědění. Kůže je navíc oslabena a proto je daleko náchylnější k bakteriálním, virovým nebo plísňovým infekcím.
Chronické záněty kůže, zvláště pak závažné formy akné nebo ekzému navíc mohou na našem těle zanechávat nesmazatelné a trvalé stopy v podobě jizev nebo tmavých pigmentových skvrn.
A nesmíme zapomenout ani na psychologické dopady, které mohou zánětlivé kožní choroby mít. Stále se opakující svědění, změny vzhledu kůže nebo bolest totiž mohou u některých z nás vyvolat stavy úzkosti, stresu nebo dokonce i depresi.
I v tomto případě nám může pomoci kurkumin. Umí totiž snížit zánět a podpořit hojení pokožky.
Kurkumin je ideální pro prevenci a léčbu zánětů kůže, předčasného stárnutí kůže, lupénky a akné. Kromě toho vykazuje antivirové, antimutagenní a antimykotické účinky. Kurkumin poskytuje ochranu před poškozením kůže způsobeným dlouhodobým vystavením UVB záření. Zkracuje dobu hojení ran a zlepšuje ukládání kolagenu. (Zdroj: International Journal of Molecular Sciences, 2024)
Kurkumin v případě zánětlivých onemocnění kůže můžeme používat například ve formě mastí nebo gelů. V lékárnách jsou k dispozici přípravky, které pomáhají zmírnit svědivost, zarudnutí a podpoří hojení.
Oblíbená je i kurkuminová pasta.
Tu si můžeme vyrobit doma, pokud smícháme kurkuminový prášek s vodou nebo kokosovým olejem a aplikujeme na postiženou oblast kůže. Kurkuminová pasta je vhodným pomocníkem při akné, malých vředech nebo podrážděné a suché pokožce.
Dalším způsobem, jak pokožce pomoci, jsou kurkuminové mýdlo a kurkuminové obklady.
A nesmíme zapomenout ani na doplňky stravy v podobě kapslí s obsahem kurkuminu.
Tady doporučujeme volit takové doplňky, které obsahují zároveň i výtažek černého pepře (piperin). Díky němu se totiž kurkuma daleko lépe vstřebává a zesiluje tak svůj účinek.
Kurkuma a neurodegenerativní záněty
Neurodegenerativní záněty
jsou zánětlivé procesy, které napadají náš centrální nervový systém (mozek a míchu).
Způsobují to, že neurony postupně ztrácí svou funkci a umírají.
Tyto záněty jsou velmi často spojeny s nemocemi, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofická laterální skleróza (ALS) nebo roztroušená skleróza.
Neurodegenerativní záněty nám mohou velmi znepříjemnit kvalitu života. Jsou spojeny s celou řadou symptomů, mezi něž patří například:
- Zhoršení kognitivních funkcí (paměť, schopnost rozhodování)
- Pohybové poruchy (třes, ztuhlost, problémy s koordinací)
- Senzorické poruchy (problémy se zrakem, sluchem)
- Chronická únava a slabost
Léčba neurodegenerativních zánětů obvykle zahrnuje užívání protizánětlivých léků, a antioxidantů.
Podpořit ji mohou opět výtažky s obsahem kurkuminu.
Ukázalo se, že kurkumin je účinný antioxidant a protizánětlivá sloučenina, která může pomoci předcházet nebo léčit Alzheimerovu chorobu tím, že brání tvorbě amyloidních plaků v mozku. (Zdroj: Annals of Indian Academy of Neurology, 2008)
Jde o laboratorní práci starou 18 let; klinické potvrzení u lidí zatím chybí.
Kurkuma a záněty úst
Onemocnění dutiny ústní zahrnuje celou škálu problémů, které nás mohou potrápit. Postihují ústa, zuby, dásně i jazyk. Ústům se nevyhýbají ani záněty. Naopak.
Jsou pro ně živnou půdou a dávají jim velký prostor k tomu, aby nás potrápily. Důvodů, díky kterým záněty v ústní dutině vznikají, je celá řada. Ústní dutina je domovem stovek druhů bakterií, které tvoří přirozenou mikroflóru.
A některé z těchto bakterií mohou být patogenní a způsobovat záněty. A to především tehdy, když se začnou nekontrolovaně množit například díky špatné zubní hygieně.
Dalšími příčinami vzniku zánětů v dutině ústní jsou pak stres a oslabená imunita, hormonální změny v těle, kouření a nadměrná konzumace cukrů, infekce nebo třeba autoimunitní onemocnění.
Podle zpráv Světové zdravotnické organizace (WHO) postihují problémy ústního zdraví téměř 3,5 miliardy lidí. To znamená, že zhruba polovina světové populace má nějakou formu onemocnění ústní dutiny, jako jsou zubní kazy, parodontitida, ztráta zubů nebo rakovina ústní dutiny.
A léčba představuje celosvětovou ekonomickou zátěž, která je zvláště obtížná pro rozvojové země. Ošetření zubní dutiny navíc z velké části není hrazeno ze všeobecného zdravotního krytí. A i to často přispívá k horšímu přístupu k možnostem zdravotní péče i v zemích s vysokými příjmy.
Lze tuto prognózu zvrátit? Určitě ano.
Jeden ze způsobů je pozornost, kterou věnujeme pravidelné ústní hygieně. A právě tady se dostává ke slovu kurkuma.
Účinné přírodní produkty, které se z ní vyrábí, totiž mohou v prevenci a léčbě zánětlivých onemocnění v dutině ústní hrát důležitou roli. A v případě kurkumy jsou protizánětlivé účinky známé po staletí a prokázané v četných vědeckých studiích. (Zdroj: BMC, 2021)
Kurkumin je známý svou schopností snižovat produkci zánětlivých látek v těle, jako jsou cytokiny a enzymy, které hrají roli při zánětlivých reakcích.
V ústech nám tak může pomoci třeba se zánětem sliznice nebo zánětem dásní. Navíc podporuje hojení, což je užitečné například při léčbě vředů v ústech.
Některé studie dokonce ukázaly, že kurkumin dokáže snížit bolest a může tak zlepšit kvalitu života u pacientů, které trápí například zánětlivé onemocnění sliznic v ústech. (Zdroj: BMC, 2024)
A jaké prostředky konkrétně mohou pomoci?
- Kurkuminový ústní výplach
- Kapsle nebo tablety s kurkuminem
- Gel nebo pasta s kurkuminem
- Pastilky nebo cucavé tablety s kurkuminem
Jak kurkumu užívat, aby se vstřebala
Tady je háček, který se v článcích o kurkumě často přeskakuje: kurkumin se sám o sobě vstřebává mizerně.
Přehled v časopise Foods to říká rovnou – samotné požití kurkuminu k popisovaným přínosům nevede, protože se špatně vstřebává, rychle metabolizuje a rychle vylučuje. (Zdroj: Foods, 2017)
Jak moc? Ve studii publikované v Planta Medica dostali zdraví dobrovolníci 2 gramy kurkuminu – a jeho hladina v krvi byla buď neměřitelná, nebo velmi nízká. Dva gramy, a v podstatě nic. (Zdroj: Planta Medica, 1998)
Táž studie ale zkusila ještě něco. Ke kurkuminu přidala 20 miligramů piperinu, což je účinná látka černého pepře. Dostupnost kurkuminu stoupla o 2 000 %.
To číslo stojí za upřesnění, protože se běžně cituje bez kontextu: šlo o malou studii na zdravých dobrovolnících a nárůst se měřil v prvních minutách až hodině po požití. Není to tedy slib účinku – je to měření toho, kolik látky se vůbec dostane do krve. Ale i tak je rozdíl mezi „neměřitelné“ a „měřitelné“ dost zásadní na to, aby se podle něj vybíralo.
Proto se kurkuma tradičně jí s pepřem a proto ho doplňky obsahují. Podrobněji jsme o kurkumě a pepři psali v samostatném článku.
Kdy ji brát? Hladina kurkuminu v krvi vrcholí zhruba 1 až 2 hodiny po požití a během dvanácti hodin postupně klesá. (Zdroj: International Journal of Molecular Sciences, 2024) Pravidelnost tedy dává větší smysl než jedna velká dávka. U sportovní zátěže vyšlo v přehledu z roku 2024 lépe užití až po výkonu než před ním. (Zdroj: J. Int. Soc. Sports Nutr., 2024)
Kolik? Nikdo to zatím přesně neví. Systematický přehled šestnácti klinických studií z roku 2021 pracoval s dávkami od 80 do 2 100 miligramů denně a v závěru sám konstatuje, že účinnou dávku je stále potřeba zjistit. (Zdroj: Frontiers in Endocrinology, 2021) Autoři přehledu o artróze kolene to říkají podobně – optimální dávkování, frekvence i forma zůstávají nejasné. (Zdroj: BMJ Open Sport Exerc Med, 2021)
Pro představu alespoň jedno konkrétní číslo z praxe: studie, která u zdravých lidí ve věku 45 až 74 let sledovala funkci cévní výstelky, používala 2 000 mg denně ve formě s upravenou vstřebatelností po dobu dvanácti týdnů. (Zdroj: Aging, 2017)
Co z toho plyne
Kurkuminu je věnováno přes 20 000 vědeckých prací a je snadné se v nich ztratit. Zkusme to proto rozdělit na dvě hromádky.
Co je doložené klinickými studiemi na lidech:
Zánětlivé markery. Meta-analýza, která sečetla 66 randomizovaných studií a byla hodnocená metodikou GRADE, zjistila u suplementace kurkumou a kurkuminem pokles CRP, TNF-α a IL-6. Zlepšila se i antioxidační kapacita. U IL-1β se přitom nezměnilo nic — a i to je součást výsledku. (Cytokine, 2023)
Artróza kolene. Přehled deseti randomizovaných studií s 1 287 účastníky popisuje pokles bolesti a zlepšení funkce srovnatelné s běžnými léky proti bolesti, přičemž nežádoucích účinků bylo méně. Autoři terapii kurkumou označují za přínosný doplněk ke stávající léčbě, ne za její náhradu. (BMJ Open Sport Exerc Med, 2021)
Vstřebatelnost. Že se kurkumin sám o sobě vstřebává špatně a že piperin z černého pepře to zásadně mění, je změřené a opakovaně potvrzené.
Co zatím doložené není:
Účinná dávka. Studie pracují s rozpětím od 80 do 2 100 miligramů denně a autoři přehledů sami píší, že správnou dávku je teprve potřeba určit.
Optimální forma a frekvence. Nejasné zůstává, která forma a jak často.
Dlouhodobý efekt. Většina studií je krátká a na malých vzorcích. U kůže autoři přehledu z roku 2024 výslovně píší, že jsou potřeba větší klinické studie.
Kurkuma tedy není zázrak ani planý slib. Je to jedna z mála rostlin, u kterých se dá po dvaceti tisících pracích říct něco konkrétního – a zároveň poctivě přiznat, kde výzkum zatím mlčí. Právě tahle kombinace je důvod, proč se jí vyplatí věnovat pozornost.
A jako u všeho, co se týká zdraví: kurkuma nenahrazuje to, co vám doporučí lékař. Pokud berete léky, zeptejte se ho, jestli je pro vás vhodná.
Pečujme o svá těla nejen léky, ale i přírodními doplňky a správnými návyky.
Naše těla nám to vrátí – zdravím, pohodou a dlouhým stářím bez bolesti.


Napsat komentář