
Chcete žít déle a cítit se lépe?
Jedním z pilířů, které ovlivňuje vaše zdraví je to, co jíte.
Věděli jste, že správná strava vám pomůže vyhnout se zdravotním problémům, které přicházejí s věkem?
Přitom se nemusí jednat o žádné drastické diety, žádné složité počítání kalorií – jen několik chytrých voleb, které mohou změnit váš život.
Zapomeňte na složité trendy a inspirujte se planetární dietou.
Jde o přirozený a udržitelný způsob stravování, který vám pomůže udržet si zdravé srdce, silné kosti a bystrou mysl.
A víte, co je na tom nejlepší?
Nejenže tím prospějete svému tělu, ale zároveň, tak trochu mimochodem, uděláte něco dobrého i pro planetu.
Co je to Planetární dieta
Pojem Globální planetární zdravá dieta se poprvé objevil 16. ledna 2019 v odborném časopise The Lancet v podobě rozsáhlé studie s názvem Velká potravinová transformace 21. století.
Představila ji Komise EAT – Lancet jako způsob stravování, který prospívá nejen našemu zdraví, ale i naší planetě.
Studii společnost provedla jako odpověď na prohlubující se globální krizi civilizace.
Strava, kterou posledních 50 let společnost produkuje a následně i konzumuje, totiž není pro člověka nutričně optimální. A navíc také výrazně přispívá ke změně klimatu a zvyšuje rychlost, s jakou dochází k úbytku různých druhů rostlin a živočichů v ekosystému.
„Civilizace se nachází v krizi. Už nejsme schopni nasytit populaci zdravou stravou a zároveň udržet v rovnováze zdroje planety. Poprvé za 200 000 let lidské historie nejsme v rovnováze s planetou a přírodou. Tato krize zrychluje, natahuje Zemi k jejím hranicím a ohrožuje trvalou existenci lidí a dalších druhů.“ ( Úvod studie)
Proto si Komise stanovila důležitý cíl:
Provést obsáhlý výzkum, který by pomohl dopady krize zpomalit nebo ji dokonce i zastavit. A do roku 2050 zajistit, aby přibližně 10 miliard obyvatel Země mohlo žít udržitelným způsobem.
Výsledkem výzkumu se stal návrh radikální změny způsobu produkce potravin a stravovacích návyků označovaný pod souhrnným názvem PLANETÁRNÍ DIETA.
Skutečně je Země v krizi?
Byly obavy Komise EAT – Lancet o naši planetu oprávněné? Opravdu se Země a lidé, kteří na ní žijí, vyskytují v přímém ohrožení?
Zdá se, že ANO!
Špatné rozvržení pěstování a konzumace potravin podle odborníků opravdu přináší velmi vysokou cenu pro lidstvo. Právě díky nim má totiž téměř jedna miliarda obyvatel na naší planetě hlad a téměř dvě miliardy lidí naopak jedí příliš mnoho nesprávného jídla.
Obezita, nadváha a na druhé straně podvýživa, to všechno jsou přitom pro nás lidi velké zátěže, které vedou ke tvorbě celé řady onemocnění a jsou také zodpovědné za až neuvěřitelných 11 milionů předčasných úmrtí ročně, kterým by šlo vhodnou úpravou stravy a stravovacích návyků předejít.
Civilizační choroby, hladomor anebo naopak nadměrná konzumace nezdravých potravin ale zdaleka nejsou jediným problémem, který špatná skladba našeho jídelníčku přináší.
Zatímco v historii používal člověk více než 6 000 plodin jako zdroj své potravy, nyní tvoří základ našeho stravování méně než 200 plodin. A pouze devět z nich se podílí na skladbě jídelníčku z celých sedmdesáti procent.
Mnoho lidí v zemích se středními příjmy a rozvinutých zemích a bohatších lidí v rozvojových zemích navíc konzumuje daleko více masa a dalších potravin živočišného původu, než kolik je pro naše zdraví nutné.
Velká produkce živočišné výroby se přitom vyrábí neudržitelně.
Chov dobytka pro červené maso výrazně zvyšuje podíl uhlíkových plynů v atmosféře.
Krom toho, že pastviny zabírají ohromná území na úkor lesů a pralesů, totiž dobytek při trávení rostlinné stravy uvolňuje značné množství silného skleníkového plynu metanu.
Většina živočišných výrobků a zejména maso navíc vyžadují rychlou spotřebu, jinak se kazí.
V souvislosti s tím studie uvádí, že zhruba 30 % veškerého masa nakonec končí vyhozené v odpadcích.
Podobnou zátěž podle vědců představují i mléčné výrobky a vejce.
Velká konzumace ryb zase iniciuje nadměrný rybolov a ten pro změnu ohrožuje ekosystémy oceánů. A průmyslové způsoby pěstování plodin vedou k narušování zdraví půdy i vody.
Lidé jedí a planeta pláče
Jinými slovy – svými stravovacími návyky přírodu nutíme k tomu, aby přestala být rozmanitá.
Využíváme velké množství půdy k pěstování omezeného množství druhů.
Ztrácí se rostliny, zanikají ekosystémy.
I přesto, že zemědělská produkce je v současné době na zatím nejvyšší úrovni, není ani odolná a z pohledu vědců ani udržitelná. Komerční a politické zájmy přebíjí potřeby lidí i planety a všichni nesou následky:
- Lidé trpí celou řadou civilizačních chorob,
- stávají se rezistentní vůči některým druhů léčiv,
- volí takovou skladbu potravy, která není v souladu s jejich zdravím.
A trpí samozřejmě i příroda.
Dochází totiž k degradaci půdy, která ztrácí svou plodnost.
Pesticidy a hnojiva znečišťují vody.
Vymírají včelstva i další organismy.
Máme šanci vše napravit
Na Velké potravinové transformaci 21. století spolupracovalo více než dva roky 37 odborníků ze 16 zemí.
Výsledkem je doporučení takové stravy, která povede k optimálnímu zdraví, pohodě a ke snížení počtu úmrtí na celém světě o 19 – 23%.
Studie je velmi obsáhlá, nicméně největší důraz klade na rostlinnou stravu, ve které mají větší podíl celozrnné výrobky, ovoce, zelenina, ořechy a luštěniny.
Naopak maso a mléčné výrobky odborníci doporučují konzumovat ve výrazně nižším poměru než dosud.
Studie také vyzývá ke snížení množství nespotřebovaných a vyhozených potravin i k nezbytným investicím do nových technologií, které by pomohly eliminovat negativní dopady zemědělské činnosti na životní prostředí.
V čem tedy spočívá tajemství Planetární diety?
Doporučení pro zdravé planetární stravování je mnoho, nejdůležitější je ale dodržování těchto pravidel:
- Přizpůsobit se prostředí.
- Dát přednost zdravým potravinám, které neničí životní prostředí.
- Omezit přejídání.
- Podpořit rozmanitost pěstovaných druhů.
Nejzdravější je to, co nám roste a běhá okolo chalupy
Jedním ze základních pilířů Planetární diety je konzumace regionálních potravin.
Nejde přitom o nic nového. Tento trend vyznávaly už naše babičky.
Na českých stolech se v minulosti nejčastěji objevovaly právě ty potraviny, které si lidé vypěstovali na svých polích nebo odchovali ve svých stájích.
Málokterý stůl se obešel bez pšeničného chleba.
Důležitou součástí kuchyně bylo i zelí, vepřové, drůbeží a hovězí maso, cibule, česnek, mrkev, červená řepa a mléčné výrobky.
Z ovoce pak nejčastěji lidé jedli jablka, švestky nebo hrušky.
Česká kuchyně byla vždycky velmi chutná a rozmanitá a v minulosti nepatřila ani mezi vysloveně nezdravé kuchyně.
Regionální pokrmy mají blahodárný vliv na naše zdraví
Přináší nám prospěšné látky, které patří do našeho přirozeného prostředí a my na ně reagujeme daleko lépe než na některé exotické plodiny.
Navíc má toto stravování i další výhody:
- čerstvost – potraviny vypěstované v našem regionu jsou sklizeny a prodávány v daleko kratším čase než potraviny, které se k nám dostanou například z Asie nebo Ameriky
- méně chemických látek – místní producenti nejsou nuceni používat takové množství konzervačních látek, jako vyžadují potraviny, které jsou vystaveny dlouhému dovozu nebo skladování
- sezónnost – pro náš organismus je daleko přínosnější konzumovat potraviny, které kopírují sezónní cyklus a jsou v daném období přirozeně k dispozici
- nižší ekologický dopad – místní potraviny nepotřebují dlouhou dopravu, což má vliv na nižší emisi skleníkových plynů a celkovou ekologickou stopu
- podpora místní ekonomiky – nákupem regionálních potravin podporujeme místní producenty a tím i naši ekonomiku
Zdravé potraviny s minimálním škodlivým dopadem
Některé potraviny zatěžují životní prostředí více, jiné méně. Na čem záleží?
Třeba na způsobu jejich pěstování. Ale také na místě, kde je sníme.
Schválně zkuste uhodnout, co je zdravější naservírovat na český, potažmo středoevropský stůl:
Jablko nebo ananas?
Pro nás Středoevropany je jasným vítězem jablko.
Pěstuje se v našich ovocných sadech, nedováží se zdaleka a jeho distribuce nezatěžuje prostředí tolik jako dovoz ananasu z exotických zemí.
Luštěniny nebo hovězí?
Kdo tipuje luštěniny, tipuje správně.
Obě potraviny jsou pro lidské tělo významným zdrojem bílkovin.
Pěstování luštěnin, ale i ořechů, ovoce nebo zeleniny zanechává daleko menší uhlíkovou stopu než zpracování masa.
Jahody nebo bio jahody?
Pro bio jahody zřejmě budete muset sáhnout hlouběji do peněženky.
Jejich pěstování je totiž náročnější.
Nepoužívají se při něm chemická hnojiva a pesticidy, které podporují růst a vedou k vyššímu množství sklizně.
Na druhé straně se nemusíte bát zdravotních rizik, které používání chemických látek přináší ani toho, že byste svou zálibou pro čerstvé jahody podporovali poškozování životního prostředí.
Oči by jedly …
A je tu ještě jeden problém, který se nás Evropanů týká hodně.
Jíme příliš.
Konzumujeme množství potravin, které převyšuje naši kalorickou potřebu.
A potravinami plýtváme.
Ruku na srdce – kolik věcí vyhodíte z ledničky, protože mají prošlou záruční lhůtu?
Kolikrát si toho na talíř naložíte víc, než jste schopni sníst?
Kolikrát se přecpete k prasknutí?
Tomu všemu můžete formou planetární diety zabránit. Uleví se nejen Vám, ale i celé naší Zemi.
Osamělý voják v poli na záchranu planety nestačí
Řekové nebo Italové sice budou mít úplně jiný planetární jídelníček než třeba Eskymáci.
Budou jíst jiné potraviny, které jsou přirozené pro místo, v němž žijí.
Budou svou stravu přizpůsobovat přírodě, které roste kolem nich.
Je to totiž důležité.
Ale ještě důležitější je, aby spolu všichni navzájem spolupracovali.
Aby se do PLANETÁRNÍ STRAVY zapojili nejen lidé, ale i zemědělci, úřady, vlády, organizace zdravotní, dopravní, ochrana životního prostředí, obchodní firmy a také vzdělávací instituce.
Aby spolu komunikovali a směřovali k tomu nejdůležitějšímu – k ochraně naší planety.
Nejen v příslušném regionu, ale napříč celou zeměkoulí.
Jedině pak je velká šance, že se znovu obnoví přirozená rovnováha zdrojů planety.
A příroda, která mizí, se zase začne regenerovat a vytvoří nám plnohodnotné a zdravé místo pro život.
Jak začít s Planetární dietou?
Už máte dostatek potřebných informací?
Rozhodli jste se udělat něco pro své zdraví?
Chcete stárnout v pohodě, bez civilizačních chorob?
Aktivně, plnohodnotně a pomalu?
A chcete zároveň chránit naši planetu, aby vydržela nejen pro Vás a vaše děti, ale i pro vaše vnuky, pravnuky a třeba praprapraprapravnuky?
Pojďme si ukázat, jak na to
Naložte si na talíř jen tolik, co sníte. Nekupujte zbytečně velké množství potravin. Vařte úsporně, nevyhazujte jídlo!
- Jezte především ty potraviny, které přirozeně rostou okolo vás. Dejte si ke svačině raději jablko než ananas. A k večeři pstruha místo tuňáka.
- Omezte spotřebu červeného masa. Nahraďte je luštěninami. Mají také vysoký obsah bílkovin, ale jejich pěstování tolik nezatěžuje planetu.
- Zdvojnásobte množství ovoce a zeleniny, zařaďte do stravy ořechy, semena, celozrnné obiloviny
- Určete si jeden nebo dva dny v týdnu, kdy budete jíst jen rostlinnou stravu.
- Vyhýbejte se cukru, zvláště pak bílému rafinovanému.
- Zapomeňte na čokolády, oplatky, slazené nápoje a chipsy.
- Jezte zdravé tuky.
Inspiraci můžete najít na platformě Planet-Based Diets, kterou založil Světový fond na ochranu přírody WWF.
Tady si pomocí jednoduché aplikace dokonce vytvoříte svou Planetární dietu na míru.
Postup je jednoduchý.
Vyberete zemi, ve které žijete.
A pak už začnete sestavovat vlastní jídelníček.
Vybrat si můžete výběr ze 13 skupin potravin.
Kalkulačka vám prozradí velikost průměrné porce a pomůže vám navolit ideální skladbu vašeho jídla pro celý den.
Zároveň vás upozorní, jaký dopad bude mít vámi zvolená strava na zdraví naší planety.
Pořád tápete? Přemýšlíte, co jíst? Které potraviny jsou nám Středoevropanům nejbližší?
Chybu rozhodně neuděláte, když do svého jídelníčku zařadíte tyto:
- Zelenina: červená řepa, mrkev, česnek a cibule, kapusta, brambory, brokolice a další druhy, které jsou dostupné v sezóně
- Ovoce: jablka, hrušky, švestky, maliny, třešně, jahody pěstované ve vašem regionu
- Luštěniny: fazole, čočka, hrách a cizrna
- Celozrnné obiloviny: pšenice, žito, oves, ječmen a pohanka
- Ořechy a semena: lískové a vlašské ořechy, slunečnicová a lněná semínka
- Mléčné výrobky – mléko, jogurt a tvaroh od místních farmářů, ale pouze s mírou!
- Ryby – místní druhy ryb, jako jsou pstruzi, kapři
- Bylinky a koření – petržel, kopr, tymián a další bylinky typické pro středoevropskou kuchyni
Co myslíte? Má Planetární dieta smysl?
Pokud se do ní pustí jeden jediný člověk, určitě prospěje svému zdraví.
Pokud se do ní pustíme všichni, třeba se nám opravdu podaří zachránit celou naši planetu.
Za zkoušku to určitě stojí !!!
Dobrý den Zlato,
děkuji za poučný článek .Velmi
zAzajímavý,ale……
Protože jsem celý život plná nemocí,operací,psychických problémů,,,,,,, musím také dodržovat stravu vhodnou,kterou volím podle situace v daném období
Můj tatínek byl lékař,snažil se mi pomáhat,ale doba nám nepřála
Dnes je mi 75let ,ve snaze se uzdravit jsem obětovala přímo vesmírné částky, .
Prošla jsem „vším možným“…
Jen jsem Vám chtěla napsat, že mám kurkumy ještě zásobu. Ozvu se .
Děláte pro lidi krásnou práci .
Děkuji JN
Děkuji za Váš komentář paní Netušilová,
ať se Vám daří.