Recept na nesmrtelnost zatím neznáme. A ani zřejmě nikdy mít nebudeme.
Ale vědecké týmy po celém světě se stále více a více pronikají do tajů lidského těla.
Stále znovu a znovu vyhledávají a porovnávají, proč některé organismy stárnou rychleji, než jiné.
Proč některé národy žijí déle, než jiné.
Jedním směrem jejich bádání jsou lidské buňky.
V jádru buněk jsou chromozómy s DNA sekvencemi.
A na konci chromozómů…
Telomery.
Telomery – tkaničky od bot
Telomery jsou zjednodušeně řečeno koncové části lidských buněk.
Najdeme je na každém konci DNA vlákna a chrání naše chromozomy před poškozením.
Pro představu se často jako příměr používají tkaničky od bot, na jejichž konci jsou kovové nebo plastové ochrany, díky kterým se netřepí.
A podobně je to vlastně s telomery. Chrání chromozomy na konci DNA.
Telomery ovlivňují jak naše buňky a tedy náš organismus stárne.
Jak se buňky našeho těla dělí, tak při každém dělení se telomery zkracují.
A to až do té doby, kdy jsou natolik krátké, že buňka odumírá.
Co zkracování telomer urychluje?
Zkracování telomer je přirozené. Děje se při každém dělení buňky. Ale existují faktory, které tento proces výrazně urychlují.
Rozsáhlá studie profesorky Elizabeth Blackburnové a psycholožky Elíssy Epelové z University of California prokázala, že chronický psychický stres může zkracování telomer znatelně urychlit. Ženy, které dlouhodobě pečovaly o vážně nemocné děti, měly telomery kratší odpovídající přibližně deseti rokům navíc biologického stárnutí.
Kromě stresu hrají roli i další faktory životního stylu: nevhodná strava bohatá na zpracované potraviny a cukr, kouření, obezita, nedostatek pohybu, chronický zánět v těle a málo kvalitního spánku.
Když to shrneme, tak stárnutí „pomáhá”:
- nevhodná strava
- kouření
- obezita
- stres
- nedostatek pohybu
- nedostatek pobývání na čerstvém vzduchu
Hodně citlivé na zkracování telomer jsou buňky imunitního systému, kůže a vlasové folikuly. Proto se chronický stres a nezdravý životní styl často projeví právě na imunitě, kvalitě pleti a vlasů.
Telomeráza — enzym, který umí stárnutí zpomalit
V našem těle existuje enzym, který dokáže zkracování telomer podstatně zbrzdit. Jmenuje se telomeráza.
Jak to funguje?
Telomeráza je protein, který přidává opakující se sekvence DNA zpět na konce chromozomů. Tím telomery prodlužuje a buňce dává možnost se nadále dělit.
Problém je, že s věkem se aktivita telomerázy v našich buňkách snižuje. Většina běžných buněk v dospělém těle má telomerázu prakticky vypnutou.
Aktivní ji mají jen některé typy buněk — například kmenové buňky nebo bohužel i buňky nádorové (právě proto se nádory dokáží tak rychle množit).
Zajímavé je, že v laboratorních podmínkách se podařilo telomerázu aktivovat. Když vědci u myší dočasně zapnuli telomerázu, myši žily déle, měly vyšší hustotu kostí a lepší kontrolu hladiny cukru v krvi — a to bez zvýšení rizika rakoviny. (Zdroj)
Nobelova cena za objev, který změnil pohled na stárnutí
O telomerech se poprvé zmínil v roce 1973 ruský biolog Alexej Olovnikov. Ten jako první nastínil spojitost mezi zkracováním konců chromozomů a stárnutím buněk.
Samotný enzym telomerázu pak v roce 1984 objevily Elizabeth Blackburnová a Carol Greiderová. Spolu s Jackem Szostákem za to v roce 2009 získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
Jak uvedl Nobelový výbor — objev telomer a telomerázy vyřešil zásadní problém biologie: jak jsou chromozomy chráněny při dělení buněk a jak se brání degradaci.
Tento objev otevřel zcela nové pole výzkumu s významnými dopady pro onkologii, výzkum stárnutí i dědičných onemocnění.
Dá se zkracování telomer zpomalit zdravým životním stylem?
A teď ta dobrá zpráva.
Ano, dá.
Jedna z nejznámějších studií na toto téma pochází od doktora Deana Ornishe z University of California. Ve svém pětiletém výzkumu sledoval skupinu mužů, kteří změnili životní styl — přešli na převážně rostlinnou stravu, pravidelně se hýbali (30 minut chůze denně), praktikovali techniky ke zvládání stresu a měli sociální oporu.
Výsledek? Jejich telomery se za pět let prodloužily přibližně o 10 %. Kontrolní skupina, která životní styl nezměnila, měla telomery kratší o 3 %.
Novější metaanalýza z roku 2022, která zahrnula 20 studií s téměř 3 000 účastníky, tento závěr potvrdila — kombinace pravidelného pohybu a zdravé stravy může měřitelně prodloužit telomery.
Zajímavé je, že kombinace silového a vytrvalostního cvičení měla větší efekt než jen jeden typ pohybu.
Zároveň je dobré zmínit, že nejnovější výzkum z roku 2025 naznačuje, že klíčovou roli v ochraně telomer hraje spíše snižování chronického zánětu než jednotlivé živiny samy o sobě.
Zánět — měřený hladinou C-reaktivního proteinu — byl nejsilněji spojený se zkracováním telomer.
Co pomáhá z přírody? Houby, které zná čínská medicína tisíce let
Není překvapením, že některé přírodní látky, které tradiční čínská medicína používá po staletí, se nyní zkoumají i v kontextu telomer a buněčného stárnutí.
Mezi nejzkoumanější patří houby — reishi (Ganoderma lucidum), cordyceps a hericium (lion’s mane).
Studie publikovaná v časopise Nutrients v roce 2024 shrnula dosavadní poznatky: polysacharidy z houby reishi dokázaly v laboratorních podmínkách zvýšit aktivitu telomerázy a prodloužit délku života u ovocných mušek.
Cordyceps zase vykazoval silné antioxidační vlastnosti a podporoval mitochondriální funkci — tedy energetické centrum buněk.
Samozřejmě — výzkum na buňkách a ovocných muškách není totéž co důkaz u lidí. Ale směr je zajímavý a studie přibývají.
Tyto houby navíc podporují imunitní systém díky obsahu beta-glukanů a mají protizánětlivé účinky.
A jak jsme si řekli — právě chronický zánět je jedním z největších nepřátel telomer.
V institutu Žít dlouho připravujeme nový doplněk stravy 4 houby, který všechny tyto houby obsahuje.
Žít déle a hlavně zdravěji
Hranice doby dožití se stále posouvá.
V roce 1920 se muži v Česku dožívali průměrně 47 let. Dnes je naděje dožití u mužů 77,2 roku a u žen 83,1 roku — to jsou nová historická maxima podle Českého statistického úřadu.
Věk dožití se za sto let prakticky zdvojnásobil.
Ale nejde jen o to, žít dlouho. Jde o to, žít dlouho ve zdraví a s radostí.
Oddálit příchod nemocí, které buď zkracují život, nebo snižují jeho kvalitu.
Rozdíl mezi věkem dožití a délkou života ve zdraví je u průměrného Čecha bohužel stále kolem dvanácti let.
A právě tady hraje prevence zásadní roli.
Zdravý životní styl, dostatek pohybu, kvalitní strava, zvládání stresu a dobrý spánek — to všechno jsou věci, které pomáhají udržovat telomery v lepší kondici. A tím i celý organismus.
Na závěr
Telomery jsou fascinující.
Nejsou to samozřejmě jediný faktor stárnutí — ale jsou jedním z těch, které můžeme svým chováním ovlivnit.
Nikdo z nás nedokáže zastavit čas.
Ale každý z nás může ovlivnit, jak rychle jeho biologické hodiny tikají.
A co Vy?
Děláte něco pro to, aby Vaše telomery vydržely co nejdéle? Nebo je to pro Vás nové téma? Napište nám — rádi si přečteme Váš názor.
Napsat komentář